Film podle potřeb a zájmů lidu. Dokument o tom, jak byla v roce 1945 zestátněna kinematografie a jaké to mělo důsledky
V dokumentu Film podle potřeb a zájmů lidu připomínají Vít Poláček a Jan Strejcovský kulaté výročí dekretu číslo 50 prezidenta Edvarda Beneše, kterým byla v srpnu 1945 zestátněna kinematografie v Československu. Stát tak získal monopol na výrobu a distribuci dokumentárních i hraných filmů.
Úvahy o tom, že by stát měl platit filmy a poskytovat garance filmařům se ale objevovaly mnohem dříve – v podstatě od doby ekonomické krize ve třicátých letech a plány na centralizaci českého filmového průmyslu ještě před vypuknutím druhé světové války využila i německé okupační moc v protektorátu, shodují se filmová historička Tereza Czesany Dvořáková a historik Petr Kopal.
Dokument se snaží hledat odpověď na otázku, jestli následky tohoto dekretu měly jen negativní důsledky, nebo jestli českému filmu přinesly také jisté výhody. A také jak se vztah státní moci k filmu, jeho námětům a stylu měnil v průběhu dekád, které po podpisu dekretu následovaly.
Režisér, producent a poslední ředitel státních Filmových studií Barrandov Václav Marhoul v závěru dokumentu nabídne i osobní vzpomínku na chaotický zánik státního monopolu nad filmovým uměním.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Dar osudu, Mrtvá a Mrtví se nevracejí – povídky nonkonformní spisovatelky Florbely Espancy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
