Festival v Bayreuthu slaví 100 let

29. červenec 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02395160.jpeg
0:00
/
0:00

V německém Bayreuthu probíhá jeden z nejprestižnějších festivalů vážné hudby - Wagnerovské hudební slavnosti, které letos slaví sté výročí.

Festival otevřela nová inscenace opery Tannhäuser, která vyvolala rozporuplné reakce. Na repertoáru jsou další nejčastěji uváděná díla skladatele - Lohengrin, Parsifal, Tristan a Isolda a Mistři pěvci norimberští. Žádný jiný festival se v Německu netěší takovému zájmu i rozporuplným reakcím, jako wagnerovské slavnosti. Již desítky let je provázejí nejrůznější diskuse, občas i skandály a zlí jazykové tvrdí, že na vstupenky se čeká déle než za NDR na trabanta. Minimálně deset let.

Letošní festival začal s velkou pompou za účasti prominentů, jak se na Bayreuth sluší a patří, i kontroverzním ztvárněním Tannhäusera. Berlínský režisér, 42letý Sebastian Baumgarten, v Bayreuthu debutant, propadl, jeho nastudování, které podle kritiků připomíná nedodělek s přístupem jako k workshopu ovace publika nesklidilo, naopak. Na premiéře se ozývalo bučení rozčarovaných diváků a ani německá kritika inscenaci nešetřila. Na Bayreuth je prostě příliš moderní, což festivalu nicméně dali do vínku přesně před 60 lety vnuci skladatele - Wieland a Wolfgang. Bayreuth proměnili v tvořivé dílny, kde se experimentuje, ačkoli výsledek někdy bývá neokázalý až šokující.

Do 28. srpna budou na Zeleném vršku k vidění ještě další čtyři opery Wagnera „Mistři pěvci norimberští" v režii pravnučky skladatele Kathariny Wagnerové, „Lohengrin" s rukopisem Hanse Neuenfelse, „Parsifal" v režii Stefana Herheima a „Tristan und Isolda" od Christopha Marthalera. Ačkoli letošní ročník je jubilejní, pořadatelé vzhlížejí spíše do roku 2013, kdy si připomeneme 200. výročí narození Richarda Wagnera a 130 let od jeho úmrtí. Za dva roky jej chtějí v Bayreuthu uctít uvedením díla Prsten Nibelungův. Poté, co nastudování opery odmítl filmový režisér Wim Wenders, se spekuluje o tom, že by se opery mohl chopit intendant berlínské scény Volksbühne Frank Castorf. Jeho rukopis je ale označován za velmi kontroverzní a dokonce se o něm hovoří, že je už za zenitem.

Kromě recenzí na nového Tannhäusera nejvíce pozornosti věnovala dosud média vystoupení izraelského komorního tělesa, které poprvé uvedlo orchestrální opus Richarda Wagnera Siegfriedova idyla. Prolomilo tak téměř 70 let staré tabu, které se v židovském státě týká skladatele, jehož dílo obdivovali i zneužili nacisté. Zatímco v Německu se vystoupení setkalo s pozitivním ohlasem, v Izraeli sklidilo kritiku. V Tel Avivu se proti koncertu v Německu dokonce demonstrovalo. Dirigent, který je židovské víry a jeho matka a další příbuzní zažili holocaust nicméně věří, že se jednou podaří oddělit Wagnerův světonázor od jeho umění a že je načase dát dohromady obě strany - Izrael a Wagnera. Na tiskové konferenci v Bayreuthu nicméně přiznal, že to nebylo snadné a orchestr musel zkoušet v zahraničí.

Vlivný německý deník Frankfurter Allgemeine si položil otázku, zda by hudebníci z Izraele přijeli do Německa zahrát i v případě, že by věděli o kontroverzním nastudování Wagnerovy opery Tannhäuser, která byla uvedena krátce před jejich vystoupením. Režisér Baumgarten v opeře nechal hlavní hrdinku Elisabeth zemřít v "bioplynové komoře".Festival je také letos beznadějně vyprodaný, předprodej je nicméně v hledáčku úřadů, protože podle neoficiálních informací v průběhu let se proměnil v poměrně nepřehledný systém privilegií pro nejrůznější skupiny či jednotlivce včetně politických stran. Pouhých 40 procent vstupenek se dostává do běžné veřejné sítě.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.