Festival spisovatelů Praha letos rozebírá aktuální společenskopolitická témata nebo vztah literatury a žurnalistiky

Inspirací letošního festivalu se stal americký černošský spisovatel a bojovník za lidská práva James Baldwin. Jako motto si festival vypůjčil název jedné z Baldwinových knih esejů „A příště už oheň“. Proč? To ve čtvrtečním ArtCafé vysvětlil zakladatel a prezident festivalu Michael Marche. Přečtěte si několik výňatků z rozhovoru: 

„Toto motto pro nás představuje téma věčného návratu. Je podle nás nutné neustále upozorňovat na témata, která hýbou současným světem. Letos si připomínáme výročí Velké říjnové revoluce, budeme mluvit o hnutí za občanská a lidská práva, chceme upozornit na problémy spojené s islámem.“ 

„Tématem festivalu ale bude i Evropská Unie nebo studená válka. Ptáme se, zda vůbec skončila nebo ještě ne. Ohlížíme se do historie, sledujeme minulost, ale zároveň se ptáme, kde se v současné chvíli nacházíme. Kde jsme? A bude vůbec ještě nějaká budoucnost?“

Baldwin se ve svém díle vyjadřoval k problému společenské segregace, černého i bílého rasismu, sexuální i genderové nerovnosti. Ke společenským problémům se ale nevyjadřoval jen prostřednictvím svého díla, sám byl aktivním bojovníkem za lidská práva. Podle Marche je Baldwin pro dnešní dobu nesmírně inspirativní osobností: 

„On ve svém díle uvažoval mimo jiné o tom, jak minulost činí přítomnost srozumitelnou, koherentní. Dnes se ale zdá, jakoby lidé minulost nepotřebovali, a srozumitelnost už vůbec ne.“

Na Festival spisovatelů přijíždí řada osobností, které ve svém díle postihují alarmující problémy dneška. Čerstvý držitel Německé knižní ceny a vytrvalý kritik Evropské unie Robert Menasse, znalec studené války Joseph Kanon nebo komentátor současné podoby islámu, syrský básník Adonis.

„Adonis je hlavně a především učenec, a jako takový se věnuje předislámské poezii. Dlouho ji studoval a zkoumal, vydal její čtyřsvazkovou antologii. Islám z podstaty odmítá. Dlouho jsme s ním na toto téma debatovali v Paříži společně s velvyslancem České republiky ve Francii Petrem Drulákem. Stál si za svým odmítavým postojem, který je cítit i z jeho básnické tvorby, která vyjadřuje především napětí mezi islámem politickým a náboženským.“ 

Na Festivalu spisovatelů vystoupí i indický novinář a spisovatel Inderjit Badhwar, který za svou investigativní novinářskou činnost obdržel v polovině 70. let nominaci na prestižní Pulitzerovu cenu. Na Festival spisovatelů letos přijíždí poprvé v ArtCafé rovněž hovořil:

„Účastnil jsem se řady mezinárodních festivalů, ale musím říct, že pražský festival mezi nimi zaujímá velmi specifické místo. Unikátní není jen tím, že představuje přední osobnosti literatury z různých koutů světa, ale především tím, že se soustředí na aktuální, kontroverzní témata. Letos se navíc pokusí vytvořit most mezi literaturou a žurnalistikou. To je podle mě důležité a fascinující.“

Badhwar se vyjádřil i k mottu letošního festivalu. Podle něj je vykřičníkem, který se vznáší nad lidstvem.

„Když čtete slova Stephena Hawkinga, dozvíte se, že nám zbývá velmi málo času. Přibližně pět set let, než se celá země promění v obrovskou ohnivou kouli, a to nejen v důsledku globálního oteplování.“

„Pro něho je to zároveň metafora a symbol. Cítí, že tím, že se lidstvo orientuje na materialismus a destrukci, spěje k záhubě. A to se týká všech – černochů, bělochů, Američanů, Rusů, Čechů, Slováků, Číňanů… I proto festival nemůže symbolizovat nějakou pohodu. Naopak velmi jasně říká: Pozor. Zastavme se. Jestli to neuděláme, je konec.“

Badhwar se v Praze zúčastní několika diskusí a debat, publiku představí také svůj románový debut Voňavkárna z roku 2004. Chybět na Festivalu spisovatelů ale nebudou ani ženy, letos se představí hned tři – americká básnířka a prozaička Affinity Konar, turecká spisovatelka Ayse Kulin a česká spisovatelka Magdaléna Platzová.

Pravděpodobně nejčtenější turecká autorka současnosti Ayse Kulin na festivalu uvede román Poslední vlak do Istanbulu, americká básnířka a prozaička Affinity Konar zase otevře stránky románu Mischling, ve kterém očima dvou sester vypráví o zvěrstvech, která v Osvětimi páchal na dvojčatech příslušník SS Joseph Mengele. Michael March knihu přibližuje následovně:

„V románu Mischling Affinity Konar zachycuje zlověstnou německou brutalitu, kterou ale popisuje velmi poetickým, stylově maximálně vytříbeným jazykem. Aysa Kulin zase v Posledním vlaku do Istanbulu mluví o záchraně Židů za druhé světové války. Obě dvě se tedy dotýkají tématu sadismu a brutality nacistického režimu. Jejich knihy nás ale vybízejí k přemýšlení o mnohem širší otázce – o schizofrenii moci, o síle násilí.“

March založil Festival spisovatelů před třiceti lety v Londýně. V roce 1989 ho přenesl do Prahy, kde se letos koná jeho 27. ročník. V hlavním městě potrvá až do středy 15. listopadu 2017.