Festival Lightning in a Bottle: Jak být zelení, a přesto zábavní

30. červen 2016
03624572.jpeg

KnofLenka, naše bystrá americká spojka, hodnotila ve čtvrteční Čajovně hudební festival v Kalifornii, který v něčem nadchl, v něčem zklamal a každopádně potěšil.

Pro koho je festival Burning Man svátkem přeživších hippies a Coachella akcí pro zazobané hipstery, kterým nejde o hudbu, ale o předvedení nového outfitu na fotkách instagramu v pozadí s rapujícím Kanye Westem, může dát přednost festivalu Lightning in a Bottle (25. – 30. května na půl cesty mezi Los Angeles a San Franciscem v Lake San Antonio Recreation Area).

Všeobecně zelený kalifornský přístup je prorostlý i tímto festivalem - všechno jídlo je bio či veganské a masa se vám zřejmě nedostane, zato určitě můžete zajít na jógu, workshop o léčitelství nebo si poslechnout motivační vizionáře ve stanu s názvem Chrám vědomí. Tenhle festival se totiž dokonce pyšní i cenou v oboru (A Greener Festival’s Outstanding Award) za zdravé jídlo, bezplatnou a kvalitní pitnou vodu (nezapomínejme, že jsme v Kalifornii a vedra už uhodila), recyklaci odpadu a nulový dopad na prostředí. Ovšem my jsme tu kvůli hudbě, a té byla plná tři podia po dobu pěti dnů (!).

Absolutním headlinerem letošního roku byla bezpochyby kanadská zpěvačka a producentka Grimes, která se po přesídlení do Los Angeles stává místním miláčkem. Ať už souhlasíte s nadšenými recenzemi, které hlásají, že album Art Angels redefinuje pojem pop v roce 2016, nebo si myslíte svoje, patřila k vrcholům festivalu. Zklamáním koncertu byl ale zvuk. Naprosto přebasovaná rytmika zadusila veškerou hudební produkci a její hlas střídající holčičkovskou roztomilost a hardcorové řvaní, byl po většinu času rozpoznatelný jen jako zastřená vrstva v pozadí. To pro Grimes, která se tak ráda chlubí svým producentským uměním, bylo trochu zarážející. Další ranou pod pás byly i jakési náznaky živých nástrojů, což ale ve výsledku působilo jako laciná vábnička pro davy. Podrobněji poslouchejhte v pořadu!



Druhým hlavním jménem v programu byl australský hudebník a zpěvák Chet Faker, který naopak intimním hlasem a svým post R’n‘B s vlivy jazzu působí na romantickou stránku posluchače bez rozdílu pohlaví. S debutovým albem Built On Glass a dvěma dalšími EP láme žebříčky a jeho video s nočními bruslařkami ke skladbě Gold čítá na youtube pěkných 45 milionů zhlédnutí.



Dalším nepochybným miláčkem festivalových pódií je norský producent Cashmere Cat. Jeho EP Wedding Bells je už sice pár let staré, ale kombinace blyštivých synťáků, zasněného klavíru a hutných basů je prostě stále okouzlující. Za současnou taneční bass scénu tu máme i další velká jména, a to skvělého britského producenta Hudson Mohawka, v Evropě poměrně dost známou dvojici Apparat a Modeselector alias MODERAT, kalifornskou producentku Tokimonsta, legendárního Four Teta nebo 8 bit-electro vtipálka The Polish Ambassador.



Shrnuto a podtrženo: ať už jste zelení od hlavy k patě nebo jen na konečcích prstů, ať jste masožravec nebo se krmíte jen rozmixovanou zeleninou a “pozitivní energií”, vypadá to, že tenhle festival hodlá svoje návštěvníky nasytit po všech stránkách. Pokud to pro vás do Kalifornie bylo daleko, vychutnejte si atmosféru festivalu Lightning in a Bottle v exkluzivní reportáži.

Spustit audio
autor: Lenka Morávková