Festival Jeden svět letos apeluje na vzájemnou blízkost

Z filmu Bohové z Molenbeeku
Z filmu Bohové z Molenbeeku

Tuto středu začal další ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Hostili jsme režisérku zahajovacího snímku Bohové z Molenbeeku Reettu Huhtanen.

Pod heslem Bezpečná blízkost se festival letos chystá rozebrat téma identity a jejích různých podob v globalizovaném světě 21. století. „Identitu lze vnímat jako něco, co nás může sbližovat, ale také rozdělovat. Často se definujeme tím, jak se od druhého odlišujeme. Je to vztah my versus oni. My ale chceme poukázat spíš na sbližování, než rozdělování,” vysvětluje dramaturgyně festivalu Julie Kárová.

Při plánování letošního ročníku jsme se bavili o rozdělené společnosti a o nálepkování, které pociťujeme jako určitý současný trend.
Julie Kárová

Společnost podle Kárové rozdělují například politici, kteří vytvářejí identity, do kterých nás umisťují.

Teroristický útok měl dopad na mikrosvět dětí

Film režisérky Reetty Huhtanen Bohové z Molenbeeku, kterým letos festival začal, nahlíží na téma identity z pohledu dvou chlapců Amina a Aatose. Dva kamarádi žijí v bruselské čtvrti Molenbeek, která si získala neblahou mediální reputaci jako líheň islámských radikálů. „Začala jsem natáčet ještě před teroristickými útoky. To, co se stalo pak, mě šokovalo a v jistém směru to vyhranilo i téma filmu. Osobně jsem také vnímala dopad, jaký měl útok na mikrosvět dětí, na jejich hovory a hry,“ říká režisérka.

Dokument Reetty Huhtanen zachycuje přátelství dvou malých chlapců, kteří mají k sobě velmi blízko, ačkoli každý věří v jiného boha. Zatímco Amine je veden k muslimské víře a nepochybuje o ní, Aatos po svém bohu pátrá, ptá se na jeho podobu, sílu a atributy a zkoumá jeho pravost. „Aatos je syn mé sestry, tehdy mu bylo 6 let. Netušila jsem, že šestileté děti dokáží vést tak hluboké hovory. Vlastně jsem chvíli ani nevěděla, co jsem natočila, protože neumím francouzsky. Teprve když jsem dostala překlad jejich hovorů, užasla jsem. Ve vztahu těch dvou dětí bylo přátelství a tolerance a to pro mě bylo výjimečné,“ svěřila se Huhtanen.

Krátké dokumenty mají smysl – dávají prostor pro debatu

Novinkou Jednoho světa pro letošní rok je po několikaleté pauze návrat ke krátké dokumentární formě.

Reetta Huhtanen a Julie Kárová v Českém rozhlase

„Máme pocit, že krátké dokumenty mají smysl, protože pokrývají nejaktuálnější témata a zároveň nechávají prostor pro debatu,“ vysvětluje Kárová. Festival letos promítne 117 filmů z 51 zemí světa, z toho 8 českých filmů ve světové premiéře. Pražský program potrvá až do 17. března, následně se festival přesune do dalších 35 českých měst.

Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem Pavla Klusáka, který se zaměřil na současnou palestinskou hip hopovou scénu.

Spustit audio

Související