Festival Eurosonic nabídl belgický shoegaze i dánský metal, na virtuální scéně koncertovali i Bratři
Na festivalu v Groningenu hrají umělci z celé Evropy. Letos na místě zahrály jen místní kapely. Zbytek poslal originální záznamy, včetně dua Bratři a zpěvačky Tey Sofie.
Čtyřdenní hudební akce se odehrála v polovině ledna. „Dohromady jsme letos měli sto osmdesát osm umělců ze třiceti šesti zemí, což je velmi vysoké číslo,“ říká o pětatřicátém ročníku Oskar Strajn, booker nizozemského festivalu Eurosonic. K definitivnímu rozhodnutí, jakou bude mít akce podobu, došlo až během listopadu. Tehdy začali pořadatelé oslovovat umělce s prosbou o zaslání koncertního setu.
Zpěvačka Tea Sofia vydala v listopadu osmiskladbové EP Stani.
Elektronické duo Bratři, které tvoří Jiří a Ondřej Veselý, reagovalo na tuto výzvu netradičně. „V průběhu roku 2020 už se nám naskytly příležitosti natočit pár videí, které se streamovaly. Věděli jsme, do čeho jdeme. Ale protože nás přestalo bavit klasické pojetí online setu, oslovili jsme naše kámoše z pražského studia XLAB a společně jsme dali dohromady virtuální scénu. Povedlo se nám tak náš živý set zpříjemnit,“ popisuje showcasové vystoupení mladší z bratrů Ondřej. Originální pojetí setu pro Eurosonic zvolila i druhá česká zástupkyně, vítězka Czechingu, Tea Sofia. Její desetiminutové video v režii Járy Moravce vzniklo v přírodě, do písní tak v pozadí cvrlikají ptáci.
Zavedená jména
Eurosonic se zaměřuje na aktuální evropské interprety. Někteří z nich mají zatím vydaný pouze jediný singl. Často se ale festivalu účastní hudebníci s významnými úspěchy. Mezi takové patří například zpěvačka Holly Humberstone, která má na svém kontě více než třicet milionů streamů, účinkování v show Jimmyho Kimmela nebo první vyprodané londýnské koncerty a předskakování Lewisovi Capaldimu. Do stejné kategorie by se dala zařadit také amsterdamská skupina Altin Gün, která na konci února vydává třetí studiovou desku – s tou předešlou byli muzikanti dokonce nominováni na Grammy.
Hudba Altin Gün vychází z turecké tradiční hudby.
Belgický shoegaze, dánský metal i francouzský pianista
Z necelých dvou stovek interpretů letošního ročníku festivalu Eurosonic si vyberou příznivci napříč žánry. Své menšinové zastoupení mají i tvrdší kytarové žánry. Zajímavým tipem festivalu je například dámské kvarteto Konvent. I když nemá doom metal v Dánsku velké zastoupení, právě tato kodaňská kapela fungující přes pět let by mohla tento malý stát přidat na mapu vedle severněji položených metalových velmocí.
Singl Reel vydali Slow Crush společně se skladbou Pale Skin na sedmipalcovém vinylu.
Pro milovníky klidnějších tónů si nachystal vystoupení Sofiane Pamart, enfant terrible francouzské klasické hudby. Pianistovy videoklipy jdou do kontrastu s jednoduchou klavírní hudbou. Například videoklipy se skladbami pojmenovanými po světových metropolích zachycují umělce na daném místě v obležení luxusních dopravních prostředků, oblečení a moderní architektury. Někde mezi těmito dvěma zmíněnými styly stojí Belgičané Slow Crush. Ti mají za sebou jedno EP, jednu dlouhohrající desku a z loňského roku i dva singly.
Další tipy si můžete poslechnout v playlistu, který k letošnímu ročníku sestavili pořadatelé Eurosonicu.
Související
-
Hudební klenoty roku 2020: umělci bojující o věhlas – ve smutku i s nadějí
Pokračování výběru skrytých klenotů uplynulého roku podle Ondřeje Bambase přináší slovenské Darkness Positive, Petera Kolárčika, ale taky vítěze ankety BBC Sound Of 2021.
-
Hudební klenoty roku 2020: básnění, virtuální zpěvačka, j-pop i folk
Blíží se konec roku a s ním i přehledy toho nejlepšího. Jací interpreti by neměli rozhodně uniknout vaší pozornosti? Skryté klenoty roku 2020 představuje Ondřej Bambas.
-
Deštivá velšská historie i roztančené teplé léto: alternativní novinky konce prázdnin
Dramaturgové Michal Pažízek a Ondřej Bambas připravili tucet novinek, které by neměly ujít vaší pozornosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Anglický humor, který léčí! A nestárne...
Vladimír Kroc, moderátor


Doktor v domě
Populární humoristická kniha ze života mediků, lékařů a jejich pacientů. Čte Aleš Procházka, režie Vlado Rusko.