Ferdinand Peroutka: Šťastlivec Sulla. Apokryfní příběh ze starého Říma o povaze politické moci
Na sklonku římské republiky zápasí o moc strany populárů a optimátů. Soupeřící frakce reprezentují dva kandidáti: Gaius Marius a Lucius Cornellius Sulla. Oba používají prostředky, které dnešní politický slovník nazývá korupcí a terorem a záhy už v Římě nezbývá nikdo, kdo by měl sílu hájit demokracii před nástupem tyranie a diktatury. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
6. února uplynulo 130 let od narození Ferdinanda Peroutky (* 6. 2. 1895 Praha), jedné z nejvýznamnějších postav české prvorepublikové demokratické žurnalistiky a poúnorového západního exilu. Hlavním polem Peroutkovy působnosti byla především politická publicistika, měl však i umělecké ambice, o čemž svědčí několik prozaických a divadelních textů, napsaných krátce po druhé světové válce a pak v americkém exilu.
Do osvobozeného Československa se Ferdinand Peroutka vrátil se zkušeností pětiletého nacistického věznění. V krátké době za sebou píše dvě divadelní hry Oblak a valčík a Šťastlivce Sullu. Jejich rozdílný osud je závislý na době uvedení. Oblak a valčík má v Národním divadle premiéru ještě v roce 1947, v režii Karla Dostála hráli hlavní role Karel Höger a Zdeněk Štěpánek. Premiéra Šťastlivce Sully je plánovaná na konec února, ale po komunistickém převratu už k uvedení nedojde a Peroutkovo podobenství o povaze politické moci se k českému publiku dostane až po listopadu 1989.
Rozhlasovou inscenaci, pro kterou divadelní text výrazně upravila Věra Ptáčková, nastudovala režisérka Hana Kofránková v roce 1991. Hlavní role svěřila Ivanu Řezáčovi (Sulla) a Petru Haničincovi (Marius).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.