Ferdinand Peroutka na vlnách Svobodné Evropy

23. červenec 2003

"Začneme tam, kde jsme před třemi lety přestali: budeme vydávat časopis," slíbil Ferdinand Peroutka posluchačům ve svém prvním rozhlasovém vystoupení na vlnách Rádia Svobodná Evropa. Stanice zahájila vysílání v českém a slovenském jazyce 1. května 1951 pod jeho vedením - a také s jeho pravidelnými komentáři.

Peroutkovy promluvy, "talky", jak se jim říkalo, zněly pak vždy v neděli pravidelně více než čtvrt století a skončily až nedlouho před jeho smrtí (poslední se vysílal 10. prosince 1977, Peroutka zemřel v dubnu 1978). Po několika výborech z 90. let připravilo nyní nakladatelství Argo pod názvem Mluví k vám Ferdinand Peroutka první část souborného vydání politických komentářů z let 1951-1959. Obsáhlá kniha poskytuje daší důkaz o novinářském talentu, polemické obratnosti, znamenitém a neopakovatelném "peroutkovském" stylu. Zejména však o šíři jeho vzdělání, vědomí dějinných a geografických souvislostí, o živém kontaktu se soudobou politikou - i s tou doma! - ale často také o osobním stesku exulanta, který by rád vysílal či psal pro své čtenáře z bezprostřední blízkosti. Nepříznivý osud mu ovšem určil jiný úděl: "Jsme vaše oči tam, kam pro železnou oponu nemůžete dohlédnout," říká v jednom ze svých "talků". Poctivě se snaží tomuto předsevzetí dostát.

Mluví k vám Ferdinand Peroutka

Komentuje události v tehdejším Československu i ve světě, hodnotí, samozřejmě ze zcela jiného zorného úhlu než komunistická propaganda, světovou politiku a politiky. Jeho pronikavě bystrého pohledu nejsou ušetřeni nejen bolševičtí vládci, ale ani významné osobnosti západoevropského a amerického veřejného života. Vrací se k naší starší i nedávné historii (bylo možno zabránit komunistickému puči v roce 1948?), sleduje aktuální dění doma (jeho komentář k událostem v Babicích, o ničivém vlivu komunistů na vztahy mezi lidmi ve vesnických komunitách je neméně přesný a působivý jako téměř o dvě desítky let pozdější vyznění filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci). Zvlášť bolestně, neboť profesně, se ho dotýká počínání některých českých umělců (Nezval, Řezáč, Drda, Glazarová), kteří prodali svůj talent do služeb režimu, komentuje světové události (válka v Koreji, maďarské události, suezská krize atd.), připomíná základní atributy demokracie, které byly ve vlasti zcela zlikvidovány. Peroutkovy úvahy jsou svébytným pokračovatelem a strážcem demokratických tradic, které stále připomíná, i zrcadlem současného svobodného světa. Omyly, jichž se tu a tam autor dopouští např. při hodnocení společenské atmosféry doma, při zvažování možností odboje proti komunistické moci, přecenění ohlasu Rádia Svobodná Evropa apod., jsou pochopitelné, navíc vlastně velmi poučné, a bohatě je vyvažuje politická předvídavost i rozhled.

Ferdinand Peroutka

Peroutkův rozhlasový komentář je téměř vždy malým mistrovským útvarem s promyšlenou stavbou, vytříbeným stylem i jazykem a s bohatstvím vtipných metafor. Jako učebnice politického dějepisu i novinářského řemesla k nezaplacení.

autor: Agáta Pilátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.