Ferda Mravenec, Rychlé šípy i Čtyřlístek – celebrity českého komiksu

5. srpen 2014
03180199.jpeg

Od nástěnných maleb po kreslené stripy v denících – tak lze zarámovat dějiny komiksu. V českém prostředí se rozvíjel především ve dvacátém století. Dnes funguje komiks jako svébytné médium, disponuje řadou stylů a žánrů. Vzniká jako komentář tzv. žhavé současnosti, ale také coby adaptace významných literárních počinů nebo historických událostí.

V nedělní příloze Českého slova uvedl Josef Lada komiks na motivy Haškova Švejka (1924-1925). V roce 1924 vyšla kniha Šprýmovné kousky Františka Vovíska a kozla Bobeše téhož autora s verši Jana Morávka. Stále více se objevují původní komiksy v časopisech pro děti (Malý čtenář, Punťa, Kašpárkovy noviny, Srdíčko), například příběhy o psech Punťovi a Kiki a seriál Kuře Napipi (Lidové noviny 1939-1941) Ondřeje Sekory (1899-1967). Kresebná linie postavičky a její pohyb ve světě hmyzu předurčovaly pozdější uplatnění ve filmu Hermíny Týrlové. Příhody Ferdy Mravence začaly vycházet v Dětském koutku Lidových novin (1935-1941) a pohotového hrdinu si oblíbili dětští čtenáři i v následujících knižních vydáních.

Ferda Mravenec Ondřeje SekoryNa předválečný seriál navázal Sekora v Mateřídoušce v letech 1945-1951 komiksem Kousky mládence Ferdy Mravence. Antropomorfizovaný svět hmyzu přinášel poučení o přírodě a spojoval humorné příběhy s nenásilnou mírou informací.

Rychlé šípyFenomenální úspěch v dějinách českého komiksu pro mládež patří autorům Rychlých šípů, Jaroslavu Foglarovi a Janu Fischerovi, který v meziválečném období vtiskl výtvarnou podobu dobrodružství pětičlenné party. Později seriál výtvarně doprovodili Marko Čermák a Václav Junek. Romány o tajemných Stínadlech a chlapecké soudržnosti (Záhada hlavolamu, 1941; Stínadla se bouří, 1947) vznikaly na základě tohoto obrázkového seriálu. Rychlé šípy vycházely v letech 1946-1948 v časopise Vpřed, v letech 1969-1970 byly vydány knižně a po roce 1989 časopisecky a souhrnně knižně (1998).

03180208.jpeg

Pionýr, ABC, Sedmička pionýrůKoncem 50. a v 60. letech minulého století vycházela řada komiksů na stránkách časopisů Pionýr, ABC mladých techniků a přírodovědců (Šestka z Hradební, Emil Robot, Strážci), Mateřídouška (Kocour Vavřinec a jeho přátelé), v 70. letech byly komiksy v Sedmičce (Robin Hood). Tematická rovina se výrazně rozšířila směrem k science-fiction (Dobrodružství Johna Cartera na motivy románu E. R. Burrougse).

Asterix v ČeskoslovenskuV roce 1976 se čeští čtenáři na stránkách Sedmičky pionýrů setkali s Asterixem, galským bojovníkem z doby římské, jednou z nejoblíbenějších postav evropského comicsu. Komiks vyniká laskavým humorem a parodií dějinných událostí, historických postav a bájných vyprávění. Jeho autorem je René Goscinny, francouzský spisovatel a scenárista, kreslířem je Albert Uderzo.

Čtyřlístek, od konce 60. letOd 60. let až do současnosti existuje Čtyřlístek. Čtveřici zvířecích hrdinů uvedl kreslíř Jaroslav Němeček v roce 1969, literární doprovodný text vytvořili Ljuba Štíplová, Hana a Josef Lamkovi, Jiří Poborák, Karel Ladislav. Mezi dalšími vyniká vtipem Polda a Olda autorů Petra Chvojky a Jaroslava Maláka. V 80. letech se ve Čtyřlístku objevují adaptace pohádek (Milena Dvorská, Jan Tománek) a verše a hádanky autorů pro děti (Olga Hejná, Ilona Borská, Jan Vodňanský). Čtyřlístek si udržuje generace čtenářů vírou ve spravedlivé vyústění příběhů, hrdinové naplňují základní znaky comicsů, mají ustálenou povahu.

03180203.jpeg

Kometa, komiks od roku 1989Po roce 1989 se objevila řada seriálových časopisů pro větší čtenáře, nejdéle se udržela Kometa (1989-1992). Měla tematicky širokou škálu comicsů pro větší čtenáře, například otiskovala příběhy Jaroslava Foglara (Modrá rokle, Chata v jezerní kotlině), Tajemství zlatého koně Káji Saudka. Věhlas si získal Jan Štěpánek svou slavnou a čtenářsky oblíbenou adaptací Čapkovy Války s mloky. Následovali Jiří Grbavčic, který hyperrealisticky překresloval dobrodružné povídky A. V. Friče nebo Otakara Batličky, Lubomír Hlavsa s legendární hard sci-fi Hlídač na Ikaru či vynikající Vladimír Hanuš s akční science-fiction Dračí let podle scénáře Ladislava Kubice. Ze zástupu jmen velmi vyčníval autor vystupující pod pseudonymem Bof (Bohumil Fencl), tvůrce hravého, scénáristicky brilantního Mr. Sweeta, manhattanského detektiva, promyšlené a velmi vtipné parodie na gangsterskou drsnou školu. Malíř Karel Zeman zas přispěl s první čistokrevnou heroickou fantasy conanovského typu Stopou velkého Tora. Své počátky si zde odkreslil i Štěpán Mareš.