Fenomén umělé inteligence v hudbě, její historii, současnosti a možná i budoucnosti
Sousloví „umělá inteligence“ v posledních letech opanovalo veřejný prostor. Pod tímto označením se ovšem skrývá široká paleta nástrojů a systémů. V obecném povědomí jsou s ním spojeny především generátory obsahů – textových, obrazových, ale také hudebních. Jakou roli může mít umělá inteligence v hudební tvorbě?
Převezme práci skladatelek a skladatelů, nebo bude jen dalším z jejich nástrojů. Jsou tyto systémy něčím novým, nebo již mají hlubší historii?
Čtěte také
Ve Futurissimu uslyšíme několik příkladů archivních i zcela aktuálních. Do debaty nad možnostmi a úskalími umělé inteligence jsme přizvali jako hosta Martina Vítu z Ústavu informatiky Akademie věd ČR, který je aktuálně koordinátorem projektu propojujícího zkoumání umělé inteligence napříč vědami technickými i společenskými.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
