Felix & Fanny Mendelssohn: Works for Cello and Piano

(…) Klavír Érard z roku 1837, renovovaný a rekonstruovaný v roce 1997, figuruje už na řadě nahrávek hudby 19. století. V případě hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a jeho sestry Fanny dotváří fortepiano, nástroj ve své době velmi „moderní“, jedinečnou zvukovou atmosféru, plní funkci protějšku doplňujícího univerzálně (nadčasově) znějící melodie sólového violoncella o historické ukotvení. Dělá tím nahrávku, v níž je přítomno napětí mezi plným zvukem violoncella a střídmějším zvukem klavíru, hodně zajímavou. (…)

(…) Alasdair Beatson projevuje zájem i o Bartóka, Hindemitha, Messiaena, Janáčka a Brittena, středobodem jeho aktivit nicméně jsou Beethoven, Brahms, Mendelssohn, Schubert a Schumann. A je to znát: je partnerem hrajícím perlivě i přemýšlivě, partnerem virtuózem i doprovazečem… Interpreti (a hudební režie) věnují pozornost vzájemným zvukovým poměrům, cellista se ale nedrží ve výraze nijak zbytečně zpátky. Nepřehání emocionální vlny a rubata, ale nezastírá samozřejmě ani trochu, že jde o hudbu z doby romantismu. Hraje suverénně, svrchovaně, s nadhledem nad notovým textem, violoncello je snímáno zřetelně, detailně. (…)

Nahrávka vyšla u vydavatelství Pentatone.