Farní školy v barokních Čechách. K čemu potřeboval prostý poddaný umět číst a psát?
A jak se lišila výuka na vsi a ve městě? Nejen o těchto otázkách hovořil Petr Šmíd s literárním historikem Milošem Sládkem.
I sedlák v barokních Čechách musel občas písemně komunikovat s vrchností a úřady. Četba bible navíc napomáhala k lepšímu pochopení Písma a zajištění spásy. Písemný projev se ovšem mohl omezit jen na znalost vlastního podpisu. Za ženy navíc písemnosti mnohdy vyřizoval otec a později manžel. Historickým pramenem, z kterého čerpáme naše poznatky o farních školách, jsou především tzv. duchovní tabely uložené v Archivu pražského arcibiskupství. Pocházejí z let 1713–1715.
Provoz městských a vesnických farních škol se navíc výrazně lišil. Co do obsahu výuky i délky školního roku. Zejména vesnické farní školy byly jen minimálně materiálně zabezpečeny. Ani život samotného učitele nebyl rozhodně snadný a k učitelskému platu si kantor potřeboval zajistit i řadu dalších přivýdělků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Objížďka. Hořká komedie o transportu politického vězně do vyšetřovací vazby
-
Molière: Don Juan. Strhující tragikomedie o slavném svůdci žen. Zakázaná klasika na Vltavě
-
George Orwell: 1984. Vize totalitní společnosti v dramatizaci slavného antiutopického románu
-
Boualem Sansal: Němcova vesnice. Slavný román vězněného alžírského spisovatele
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
