Fantaskní destiláty Guillauma Apollinaira – čtyři drobné prózy ze sbírky Kacíř a spol.

Sám Apollinaire své povídky označil za „fantaskní destiláty“. Hranice mezi realitou a klamem není vždy zřetelná. Pitoreskní obrazy stíhají ironické úsměšky, vznešené se překrývá s bizarním.

V českém prostředí je z tohoto souboru nejznámější novela Pražský chodec. Inspiraci k jejímu napsání získal během svého dvoudenního pobytu v Praze na jaře roku 1902. Tehdy bydlel v hotelu Na Poříčí. Místo dnes připomíná básníkova busta v pasáži Divadla Archa. 

Svatokrádež

Otce Serafína provází pověst podivína a fanatika. Před vstupem do řádu byl vojákem. Jako obratný kazatel, teolog a kasuista byl pověřen nevděčným úkolem „advocata diaboli“ a s tvrdošíjnou přísností bránil kanonizaci všech navrhovaných kandidátů. Pochybení se ale nakonec nevyhne ani jeho konání.

Námořník z Amsterdamu

Námořník z holandské brigy Alkmaar, která pluje z Jávy, má v Southamptonu povolenou vycházku na pevninu. V přístavu ho osloví neznámý muž a chce koupit papouška, kterého nese na rameni. Námořník souhlasí a doufá, že se mu podaří muži výhodně prodat i další zboží. Netuší, že se dostal do pasti, ze které není úniku…

Piemontští poutníci

Venkovské poutní procesí rozčeří srdcervoucí setkání bývalých milenců. Povídková litanie vypráví o neutuchající víře v zázrak. Ruce, drmolící růžence, hlasité vzlyky a oči, napuštěné únavou. Upachtěná vřava poutního procesí je zde vylíčena v nemilosrdně velkém detailu. Emotivní drobnokresba člověka, volajícího po Bohu, dává vyniknout neobyčejně živému pocitu beznaděje.

Ubrousek básníků

Melancholicky zasněný truchlivý příběh čtyřlístku mladých umělců. Stručná, zato výmluvná etuda o tragickém skonu čtyř básníků pátrá po smyslu uměleckého snažení. Lyricky jemnou anekdotou koluje bílý kapesníček jakožto symbol života a smrti.