Experiment i práce s chybou. Jak mladé české designérky nakládají s průmyslovým odpadem?
I z odpadu mohou vzniknout vkusné a zajímavě pojaté objekty. Současní designéři často ve svých kolekcích propojují estetiku se silným apelem k udržitelnosti. Inspiraci hledají třeba v Holandsku.
V dnešní době si designéři musí klást otázky spojené s udržitelností, se spotřebou, s dopadem jejich práce na životní prostředí. I díky tomuto výraznému trendu současného designu začaly s uměleckým školami spolupracovat průmyslové firmy produkující velké množství odpadu, a přichází s poptávkou po jeho tvůrčím zpracování. Studentům se tak otevírá reálná výzva, jak materiál využít pro svou tvorbu a současně se napojit na průmyslovou výrobu.
Každý, kdo něco vytváří, by se měl zajímat o své zdroje a to, kam směřují všechny odpady. Je to nutnost.
Dita Lešovská
Pražská UMPRUM loni zahájila spolupráci s firmami, z nichž jedna zpracovává skleněné korálky a druhá se zaměřuje zejména na produkci foukaných svítidel. Do projekty se zapojily také studentky UMPRUM Sára Matysová z Ateliéru textilu a Dita Lešovská z Ateliéru designu a interiéru, které o svých zkušenostech mluvily v ArtCafé.
Těžba písku jako ekologický problém a designérské téma
Matysová dostala loni v rámci ročníkového projektu, stejně jako její spolužáci, ke zpracování odpadní materiál tradičního českého výrobce skleněných perliček.
Čtěte také
Přesto se ale nepustila do práce s textilem, jak by se v rámci jejího ateliéru dalo čekat. Její vedoucí, Jitka Šopová, totiž chápe materiál široce. I proto mají její studenti možnost hledat si svou cestu i mimo textilní tvorbu.
Matysová se rozhodla experimentovat s tavením perliček za velmi nízké teploty, aby zohlednila spotřebu vstupní energie. V sádrových formách jí tak postupně vznikaly válcové objekty, které můžeme vnímat na pomezí užitkového a estetického objektu. Díky nízké teplotě zpracování zůstala zachovaná struktura perliček, která je výrazným rysem kolekce.
Matysová ji nazvala Elementa a válcové objekty doplnila o tvarově nepravidelná zrcadla zapuštěná do bloku pískovce. Jejich zadní strana je pokrytá souvislou plochou perliček. Zrcadla odkazují na problematiků těžby písku, která se stává zásadním ekologickým tématem současnosti.
Ryhle rostoucí tempo stavebního průmyslu totiž neúsnosně zvyšuje tlak na ekologicky neudržitelnou těžbu písku. Čím dál rychleji tak přicházíme o komoditu, které není neomezené množství, a navíc tím ničíme vodní ekosystémy.
Když je cesta důležitější než výsledek
„U nás v ateliéru jsou tyto cesty vítány. Chtěly jsme takové přístupy ukázat širšímu spektru designérů. Naším záměrem je podporovat recyklační cyklus,“ popisuje práci v Ateliéru textilu Sára Matysová.
Čtěte také
Dita Lešovská z Ateliéru designu a interiéru byla konfrontovaná s výzvou pracovat s materiálem, který sklářská firma vyvinula jako vlastní odpověď na zpracování odpadu. Jednalo se o skleněné desky, které vznikly ztavením střepů. Úkolem bylo navrhnout doplněk do interiéru z těchto desek. Lešovská strávila několik dní ve sklárně přímo u výroby. Právě tady získala inspiraci pro svou kolekci speciálních šperkovnic, které jsou inspirované odpadem vzniklým při ořezu recyklovaných desek. V odpadních deskách se objevovaly chyby – díry, do kterých pak Lešovská odlévala stříbro. Převrátila tak smysl chyby, díky které vznikly šperky. Ty se ukládají do desek – šperkovnic, které ale mohou sloužit v prostoru i samostatně jako objekty.
Estetika je cesta k představení konceptu
Matysová podtrhuje fakt, že při práci s odpadním materiálem a při jakékoliv recyklaci nelze rezignovat na estetické kvality výsledných výrobků, protože ty mohou zásadně, jak je uživatelé přijmou. Je to také cesta, jak komunikovat koncept, který za projektem stojí. Nelze tvořit mimo kontext společenského dění, a proto se podle obou designérek nelze v současné době klimatického bití na poplach vyhnout tématu zodpověděno zacházení s materiály a energiemi.
Holandsko jako místo inovací a nových přístupů k designu
Kolekce Elementa Sáry Matysové získala ocenění v rámci významné designérské události Dutch Design Week, kterou obě designérky vnímají jako zásadní prostor pro setkání s novými trendy a inspiracemi. Kolekce Elementa se objevila také v prestižním americkém online magazínu Sight Unseen, který se věnuje designu. Dostala se tak do výběru mezi 30 progresivních designérů a podle Matysové se ocitla ve velmi inspirativní společnosti.
Hudbu pro ArtCafé vybíral Michal Pařízek, který ve svém playlistu představil fenomén New Weird Russia.
Související
-
Vytvářet další oblečení? Zásadní otázka pro designéry, kteří vnímají dopady textilního průmyslu
Vzdělání mladých návrhářů, sdílené šicí dílny nebo DIY přístupy mohou pomoci ke zpomalení neustále rostoucího textilního průmyslu. Nové cesty ukázala akce Móda 2.1.
-
Dobrý design zohledňuje ekologii. Jak klimatická krize mění roli designérů?
Klimatickou změnu a vliv člověka na životní prostředí v současnosti stále častěji řeší nejen umělci, ale i designéři a módní návrháři.
-
Boty z kávy, z kokosové kůže i světla z PET lahví. Designéři nové generace upcyklují
Udržitelnost se stává stále intenzivnějším tématem současného světa, včetně světa designu. Je to nutnost, nebo trend? A v čem spočívá odpovědnost designéra?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.