Evropské veduty velkého italského mistra
Uměleckohistorické muzeum ve Vídni uspořádalo výstavu Bernarda Bellotta, který je jedním z hlavních tvůrců vedut, topograficky přesných zobrazení pohledů na města. Tato speciální forma krajinářství se rozvinula v Benátkách v průběhu 18. století v souvislosti se vzrůstajícím počtem cest po Evropě za duchovním vzděláním. Hlavním mistrem tohoto žánru byl v Benátkách Antonio Canal, Bellottův strýc a učitel; od něho umělec přejal přídomek Canaletto.
Po učednických letech u Antonia Canala působil Bellotto (1722-1780) i mimo Benátky, a sice v Římě, Florencii, Lucce, Miláně, Turíně a Veroně. V roce 1747 opustil své rodné Benátky natrvalo a přesídlil do Drážďan. Zde v následujících jedenácti letech vytvořil jakožto dvorní malíř kurfiřta Friedricha Augusta II. cyklus velkých vedut Drážďan a Pirny, které poskytují působivý pohled jak na kvetoucí pozdně barokní sídelní město, tak i na středověké město s pevností. Těmito obrazy přenesl Bellotto do té doby specificky benátský žánr do střední Evropy. Jeho díla ohromují topografickou přesností, jež sahá až do nejmenších detailů, ale umělec se i přesto ve prospěch kompoziční stavby uchyloval k výrazným změnám skutečnosti a členil kompozice pomocí silných kontrastů světla a stínu.
V letech 1759 a 1760 pracoval Bellotto ve Vídni, kde na zakázku Marie Terezie vytvářel pohledy na Vídeň a císařské zámky Schönbrunn a Schlosshof. Přes Mnichov se pak vrátil do Drážďan, avšak posledních osmnáct let života strávil jako dvorní malíř polského krále Stanislawa Augusta Poniatowského ve Varšavě. Díky spolupráci varšavského Národního muzea, tamějšího Královského zámku a Uměleckohistorického muzea ve Vídni vznikla výstava, na níž je k vidění přes 20 vedut Varšavy a zámku Wilanów, 13 pohledů na Vídeň, ale i zápůjčky z rané italské i drážďanské tvůrčí etapy. Ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu potrvá až do 19. června 2005.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
