Evropská literatura: Večer třetí… francouzský
Další pořad z cyklu Večerů evropské literatury byl věnován francouzské literární oblasti, kterou v prvé řadě reprezentovala tvorba prozaičky Emmanuelle Pagano.
Jelikož jsou během jednotlivých večerů představováni laureáti Ceny Evropské unie za literaturu, i Emmanuelle Pagano je držitelkou tohoto ocenění z roku 2007. Cenu Evropské unie za literaturu získala za román Troglodyti, který do češtiny přeložila Barbora Chavel.
Stejně jako večery předchozí i francouzské soirée moderoval David Vaughan, který si tentokrát pozval jako hosty překladatelku a publicistku Jovanku Šotolovou a překladatelku do francouzštiny Virginii Béjot. Jovanka Šotolová reprezentovala české překladatele z francouzštiny, kteří se snaží českému čtenáři přibližovat současnou francouzskou literaturu. Virginie Béjot reprezentovala francouzskou překladatelskou oblast. Francouzka žijící v Praze se věnuje překladu současné české literatury a stejně tak i propagaci této literatury ve Francii.
Virginie Béjot
Pracuju v antikvariátu, a jelikož je k němu přidružená i galerie, mám možnost pořádat výstavy českého výtvarného umění. Ve Francii jsem studovala české dějiny umění, především tvorbu undergroundu a jiných zakázaných skupin v době komunismu.
Nedávno jsem dokončila překlad sbírky poezie Ivana Wernische Hlava na stole. Měla jsem vždy raději českou poezii více než francouzskou, například Ortena, Bondyho, Wernische. Ivan Wernisch pracuje ve stejném antikvariátu jako já. To mě motivovalo oslovit ho s nápadem přeložit jeho básně do francouzštiny. Pracovala jsem na tom tři roky. Je to sice paradox, ale tento překlad nevydá francouzské nakladatelství, ale české a s následnou distribucí do zahraničí se ještě uvidí. Hlavně jsem nechtěla, aby to zůstalo u mě v šuplíku.
I přesto, že velká část večera byla zaměřena na srovnávání české a francouzské literatury a možnosti uplatnění knih ve Francii, nejdůležitější autorkou na programu byla Emmanuelle Pagano. Emmanuelle Pagano se narodila v Aveyronu v roce 1969. Studovala filmové a multimediální teorie. Vědecky se zabývala filmografií Guiberta a Pasoliniho, z čehož vzešla řada odborných esejů. Vedle akademických aktivit začala Pagano psát a publikovat romány, které hned na začátku slavily úspěch. V jejím literárním stylu se pojí a prolíná intimita s odstupem, stejně tak silná obrazotvornost spojená s detailními popisy krajiny a psychologizujícím proudem vypravěčova vědomí. Vypravěč je čtenářovým středem zájmu. Nejen že ho provází dějem, ale také připravuje na zvraty a překvapení.
Vítězný román Troglodyti představuje příběh řidičky autobusu, která se vrací do svého rodného města, v němž ovšem vyrůstala ne jako dívka, ale jako chlapec – do mužského těla se totiž narodila. Mladá žena je za svou dobrovolnou proměnu perzekuována a zároveň stavěna do role oběti. Tuto roli však neakceptuje a snaží se ji změnit.
O Emmanuelle Pagano a dalších současně píšících francouzských prozaicích zasvěceně hovořila Jovanka Šotolová: „ Nejčastěji si knihy vybírám já. Pokud si knížka vybere mě tím způsobem, že ke mně dojde nějaká nabídka, přesto hodně zvažuju, jestli do toho půjdu nebo ne. Mám své autory, které sleduji, u nichž mi nic neuteče, protože každou jejich novou knihu si přečtu. Mimo to sleduji francouzské literární kritiky. Je toho strašně moc a mám pocit, že to, co se dostane k francouzskému čtenáři, je jen to, co prosejí média nebo literární ceny. To je většinou jen malý zlomek, literární smetánka. Ve Francii totiž každoročně vychází víc jak 600 románů. Já mám nejraději autory, kteří publikují v nakladatelství Minuit, protože v jejich případě dochází k předvýběru autorů a textů, které mě oslovují a zajímají, například od Jeana-Phiulippa Toussainta nebo Tanguy Viela a dalších. Je to literatura, která není jen o příběhu, nikoli jen nějaká historka, ale spíše to, jak je napsaná, jak se motiv a téma projeví v jazyce.“
I přesto, že není francouzská literatura ani francouzská kultura té české tolik blízká, najdou se mezi literáty představitelé, jejichž díla by se měla stát součástí knihoven českých čtenářů. Čtvrtý večer, který se bude konat 17. dubna 2012, představí současnou literární tvorbu jihoslovanských spisovatelů.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
