Evropa na periferii světa
Co se dá říct o tom, jak bude vypadat svět za 30 let? Optimisté doufají, že nové technologie otevřou nové možnosti růstu. Realisté říkají, že budeme rádi, když bude na zemi na hlavu alespoň tolik potravin, energie, životního prostředí a spravedlnosti jako dnes. Ne, technologie asi nebudou hrát hlavní roli při proměně světa. Ta připadne zřejmě lidem. Národy se totiž opět daly na pochod. Nepochodují v bojovém šiku, ale prosakují po kapkách. Jejich konečný součet bude ovšem obrovitý.
Pod dojmy 20. století stále ještě Rusko vnímáme jako jednu z hlavních zemí světa. Jenže za těch 30 let bude mít zhruba stejně tolik obyvatel jako jižní pás Afghánistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tadžikistánu a Turkmenistánu. A mnoho z těchto lidí si bude pamatovat ruská vojenská tažení v Afghánistánu a Čečně. Kyvadlo dějin se zde může vracet zvlášť nelítostným způsobem.
Anebo vezměme stát, který je po dobu celé své moderní existence jakýmsi indikátorem světového napětí - Izrael. Dnes má něco přes 6 milionů obyvatel. Za třicet let jich bude možná 9. Jenže jeho arabských sousedů mezitím bude o 60 milionů více a Palestinců bude dvakrát tolik než Židů!
Další dvě tři desetiletí promění kulturní i mocenskou mapu světa. Rusové vymírají, ale Čína bude i přes politiku jedináčků dále růst. Na Sibiři a Dálném východě, který je velký jako Říše středu, žije jenom kolem 10 milionů Rusů. Za hranicí ale netrpělivě přešlapuje více než miliarda Číňanů. Ti si snadno přečtou v dějepise, že například území Vladivostoku bylo ještě v roce 1860 čínské.
V Americe už reconquista začala. Část středozápadu, Texas a Kalifornie byly od Mexika odtrženy relativně nedávno - v roce 1848. A to způsobem, který do značné míry opravňuje stížnosti. Sčítání lidu v Kalifornii v roce 2000 ukázalo, že nehispánští běloši se už stali minoritou a během několika let čeká podobný vývoj i Texas. Pokud v klidné a mírumilovné Kanadě se kulturně nemohou shodnout navzájem si podobní francouzsky a anglicky mluvící obyvatelé, jak bolestivý "Quebec" asi čeká jih Spojených států? Vždyť z mexického pohledu Hispánci obsazují zemi, která jim patřila dřív než Američanům.
Změny čekají i Evropany. Po pěti staletích jsme se vrátili z vandru. Už tam nebudeme dělat pořádek, ani zavádět demokracii a kulturu. Úplně nám postačí, když si ji dokážeme udržet doma. Dřív to byla Evropa, která kolonizovala svět. Teď "svět" přichází do Evropy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
