Eva Tvrdá: Čtenáři se v mých knihách o Hlučínsku nacházejí. Myslí si, že jsem zažila válku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spisovatelka Eva Tvrdá

Spisovatelka Eva Tvrdá se narodila v Opavě a žije v Šilheřovicích – obci, které věnovala svou prozatím poslední knihu Očima vidět Očami vidźeć. Dramatickou historii hlučínského Slezska ale mapuje systematicky, jak také popsala ve Vizitce, kam ji pozvala Eva Lenartová. Repríza z 13. 2. 2020.

Hlučínsko – území, které je součástí opavského Slezska – je velkým inspiračním zdrojem spisovatelky Evy Tvrdé. Často o něm přemýšlí a příběhy z kraje, který se (až) v roce 1920 stal součástí Československa, prostupují i jejími knihami.

Eva Tvrdá

Hlučínským kořenům se zprvu bránila; jak ve Vizitce prozradila, chtěla být světovější. „Čím jsem starší, tím víc ale zjišťuju, že Hlučínsko ke mně patří. Že mám jeho rysy,“ konstatuje. Podle ní opravdu existují – patří mezi ně spořivost, pracovitost, láska k domovu a také touha po komunitním životě.

Oblast hlučínského Slezska bývala od poloviny 18. století součástí Pruska a pak Německa, tamní obyvatelé mluvili německy, ale také speciálním nářečím – „po našemu“, jak říká Eva Tvrdá. Proces „čechizace“ přerušila druhá světová válka, během které bylo Hlučínsko připojeno k Německu. Hlučínští muži museli pod hlavičkou Wehrmachtu rukovat do první linie a slezština se tehdy stala tajným jazykem.

Paní, vy jste ale mladá!

Eva Tvrdá vystudovala pedagogickou fakultu v Ostravě, a historickou paměť kraje podle svých slov pořádně pochopila právě až na vysoké škole. O dvacet let později se pak stala tématem jejich knih.

Spisovatelka Eva Tvrdá

Čtenáře si spisovatelka Tvrdá získala už prvotinou Dědictví, která původně vycházela jako text na pokračování v lokálním měsíčníku Zrcadlo Hlučínska. Příběh o ženě, jejíž sny zničí válka, smrt manžela i rozdílné politické názory napříč rodinou, čerpal z obecné zkušenosti kraje. Když jí bylo dvaačtyřicet, vydala knihu vlastním nákladem. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Čtenáři byli překvapení, jak jsem mladá, mysleli si, že jsem válku zažila,“ usmívá se. A dodává, že její fiktivní příběhy čtenáři často přiřazují ke konkrétním osudům.

Ve Vizitce Eva Tvrdá mluvila i o dalších knihách mapujících příběhy lidí z Hlučínska: o Oknech do pokoje, Pandořině skříňce a knížce Třešňovou alejí. Právě tento román, odehrávající se ve vsi Třebom, prý láká čtenáře k výletu do literárního kraje. Inspiraci tu ale čerpá i samotná autorka. Dalšími jejími oblíbenými místy jsou lázně Bělá a sudický kostel.

Loni na podzim vydala, tak trochu jako poctu své babičce, knihu Očima vidět Očami vidźeć. Jedná se o příběh v češtině a laštině, což je jazyk, který v minulém století vytvořil na základě původní řeči Hlučínska básník Óndra Lysohorsky a který autorka díky slovníkům a dalším zdrojům aktualizovala.

Kniha věnovaná historii obce Šilheřovice je prý poslední, v níž hlučínské osudy tematizovala. „Je to časově i psychicky náročné a nevím, jestli bych na další knížku měla dost sil. Ráda se navíc nechám přitahovat nejistotou, něčím neznámým. A takhle oblast je už pro mě propátraná.“

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Eva Tvrdá mluví o svých dalších plánech.