Eva Blechová: Zářivé dítě. Poslechněte si hru, která získala cenu na prestižním festivalu rozhlasové tvorby Grand Prix Nova v Bukurešti

Reakce režisérky Natálie Deákové:

„Z této ceny mám obrovskou radost. Vnímám ji jako ocenění naší práce i Českého rozhlasu, který dlouhodobě vytváří mimořádné podmínky pro vznik rozhlasových dramat. Bez takového zázemí by precizní a náročná tvorba nemohla vznikat. O to více si ocenění vážím, že přichází právě v této pro rozhlas velmi náročné době.“

Také za díly, která reprezentovala Český rozhlas v kategoriích seriál a shortforms, stojí režisérka Natália Deáková. V prvním případě se jedná o seriál Darkeři, ve druhém o krátkou hru ze série DRAMAtapas, kterou mohou posluchači aktuálně poslouchat online.

Reakce autorky Evy Blechové:

„Spolu s kolegy z ČRo Kateřinou Rathouskou a Radimem Nejedlým jsem se festivalu v Bukurešti zúčastnila. Vždy je zajímavé diskutovat s ostatními tvůrci z veřejnoprávních stanic i z nezávislých produkcí.

Na začátku 20. století společnost fascinovala Marie Curie jako žena-vědkyně. Její důslednost, oddanost odbornému výzkumu a profesní spolupráce s manželem Pierrem se ocitly v centru pozornosti médií. Stejně ohromující byl pro veřejnost nový chemický prvek – radium.

Propuklo „radiové šílenství“ a zářící zázrak se stal všudypřítomným a všemocným artiklem. Prodávala se radiová zubní pasta, krém na obličej nebo léčivé polštářky, radium se přidávalo do potravin, medikamentů i spotřebního zboží. George Bernard Shaw psal: „Svět se zbláznil do rádia, které podněcuje naši důvěřivost přesně tak, jako zjevení v Lurdech podněcovala důvěřivost římských katolíků.“

Ničeho na světě se není třeba bát, je jen třeba všemu porozumět.
Marie Curie

Prvotním nadšením však začaly prostupovat obavy z možných negativních účinků radioaktivního záření, které vyvrcholily aférou známou jako „Radium Girls“. Dělnice  v několika továrnách v Americe, které malovaly radioaktivní barvou ciferníky hodinek, používaly ústa pro vytvarování štětce namočeného v barvě. U dívek se projevila vážná onemocnění, často se smrtelnými následky.

Čtěte také

Zářivé dítě. Příběh o Marii Curie a radiu může odkazovat i ke klimatické krizi, říká režisérka Natália Deáková

Teprve postupně tak svět začal hledat rovnováhu mezi přínosy a riziky nového objevu. Jejich hraničních podob v podobě vynálezu atomové bomby či využití radiace při léčbě nádorových onemocnění už se Marie Curie nedožila. Vysoké dávky ionizujícího záření, kterým byla dlouhodobě vystavena, přispěly pravděpodobně k jejímu předčasnému úmrtí v roce 1934 na aplastickou anémii.

Dodnes však zůstává ikonou vědy a inspirací pro všechny, kdo usilují o pokrok a objevování nových hranic lidského poznání. Její příběh zároveň otevírá otázky, které časem neztratily nic ze své naléhavosti. Co jsme ochotni obětovat ve jménu vědeckého pokroku? Dokážeme kontrolovat síly, které jsme sami vypustili do světa? A je lidstvo připraveno nést důsledky svých objevů?