Ernst Jandl: Chroptění Mony Lisy
Akustické dění pro hlas a aparatury. Experimentální rozhlasová hra o krachu a konci „krásného umění“ i o umírání člověka. On-line k poslechu do pondělí 1. května 2017.
Dramaturgický úvod k Chroptění Mony Lisy s teatroložkou Zuzanou Augustovou.
Téma krachu a konce „krásného umění" je ve hře Chroptění Mony Lisy (napsána roku 1970) propojeno s tématem umírání člověka. Hra je realizována metodou zvukových útržků a deformovaných fragmentů klasického umění. Jandl odmítá všechna romantická klišé a pomocí zhuštěných esenciálních výkřiků zkoumá člověka jakoby rozloženého na ty nejmenší částečky.
Účinkují: Pavel Kikinčuk a Jaroslav Řezáč
Překlad: Věra Koubová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Zvuk: Tomášem Gsöllhofer a Jiří Emil Silovský
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno v roce 2006.
Když měla v roce 1968 premiéru hra Pětkrát člověk muž, kterou Jandl napsal spolu s Friederike Mayröckerovou, znamenalo to přelom v dějinách rozhlasové hry. Inscenace především povýšila doposud podřízenou akustickou složku na plnohodnotnou součást výpovědi. Zvukové kompozice se pro příště měly stát stejně důležitým, nebo možná důležitějším faktorem, než samotný text. K tomu posloužilo i dosud nebývalé využití stereofonie.
Po celé šířce zvukového prostoru jsem rozmístil pět pozic, ze kterých měla řeč znít: vlevo, vlevo od středu, ve středu, vpravo od středu, vpravo. Těchto pět pozic bylo rovnocenných, a navíc představovaly určitý situační model.
Ernst Jandl
Ernst Jandl je nejvýznamnějším představitelem rakouské experimentální poezie. Jandlovy krátké texty nechtějí zpodobnit svět. Tvoří si svět vlastní. Sama forma má svou vypovídající hodnotu. Jandl využívá prvků dadaismu, expresionismu i klasické lyrické poezie. Do psané formy vtěluje mluvené prvky, vytváří nová slovní a zvuková spojení, pracuje s obrazotvorností nově vytvořených jazykových znaků. Jeho umění často nespočívá pouze v samotných textech, ale také v přednesu básní. Natočil řadu desek obsahujících jeho slovní a zvukové experimenty, které jsou často doprovázeny hudbou. V roce 1984 získal Velkou rakouskou státní cenu za literaturu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
