Emílie aneb O výchově
Čtenáře i diváky přitahují nevšední příběhy a k takovým patří i osudy "dětí džungle" vyrůstajících v odloučení od rodiny a vůbec lidské společnosti. Oblíbené pokusy biologů naučit je "lidskosti" většinou končí neúspěchem. Tyto děti nemají vědomí střídání noci a dne, jsou plaché, stěží se učí mluvit a překonávat plachost. Příběhy jsou dráždivé pro diváky a inspirují i tvůrce. Nemířím však k notoricky známému příběhu o Tarzanovi, ale k nejnovější premiéře Divadla Na Zábradlí Baronka a služka.
Pod tímto názvem se skrývá komorní drama Michaela Mackienzieho v podání Evy Holubové jako baronky, která pro zvýšení svého lesku najme "dítě džungle" jako svou služku. Emílie (pojmenovaná podle hrdiny Rousseauova románu O výchově) vyrostla ve výběhu s dobytkem. Zuzana Bydžovská ztvárňuje polozvířecí dívku nečekaně prudkými pohyby, přehnanými gesty, plazením se po zemi i mluvou, která ukazuje námahu spojenou s každým novým zvládnutým slovem. Snaží se napodobovat návyky své paní. To je příležitost k rozehrávání vtipných situací, způsobených nedorozuměními a omyly socializačního procesu. Emílie třeba nechápe, proč paní pro někoho je a pro jiného není doma. Nezasažená civilizací nemůže pochopit různé společenské hry a pasti. Celá první polovina inscenace se nese spíš v humorném duchu a ilustruje Emíliiny postupné krůčky k člověčenství.
V druhé polovině se však celkový ráz mění: pryč je barončina distingovanost, noblesa, dokonale načesaná paruka i pohádkový kostým. Toto povrchní zmizelo, místo toho sledujeme ženu z masa a kostí: přiopilou i rozcuchanou. Emílie nechápe, proč jsou pryč konvence, které se snažila osvojit. Postupně se ukazuje, že rodinné soužití barona, baronky a služky není tak úplně v pořádku. Vážné tóny, které v první polovině jen probleskují, začnou nakonec dominovat a závěrečná pointa odhalí, že hra není tak zcela prosta děje, jak se může zdát.
V pohostinské režii Petera Gábora můžete představení v Divadle Na Zábradlí shlédnout od 25. října, konkrétní data repríz najdete na adrese www.nazabradli.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka