Ekonomka Matesová: Firmy odsunovaly výrobu mimo Evropu nejen kvůli nákladům, ale i přeregulovanosti
Globální ekonomika v příštím roce poroste jako celek a dosáhne předpandemické úrovně, očekává ekonomka Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance. „Ovšem nebude se to týkat každého regionu stejně. Jako nemůžeme čekat, že se vrátíme do toho vlaku, ze kterého jsme v březnu 2020 vystoupili. To už bude jiný vlak,“ soudí. Do budoucna proto očekává, že se současný životní styl postavený na konzumu změní. A že do deglobalizace se pustí samotné firmy.
Nejvíce se podle ní bude dařit těm ekonomikám, které jsou produktově relativně autonomní a mají v pořádku veřejné finance, třeba Spojené státy a východoasijské země, které byly obecně na pandemii více připravené než Evropa.
Čtěte také
Řada evropských firem ale přesunula výrobu svých klíčových produktů mimo starý kontinent. A pandemie jejich dodavatelské řetězce narušila.
„Částečně to byly právě vlády, které donutily svou přeregulovaností Evropské unie některé obory k tomu, aby odsunovaly svoji výrobu na jiné kontinenty. To nebyla čistě nákladová otázka,“ upozorňuje ekonomka.
Evropa byla před dvaceti lety primárním producentem polovodičů a čipů. Dnes se ale skoro žádné v Evropě nevyrábějí.
Jana Matesová
Jako příklad uvádí výrobu klíčových účinných látek do léčiv, které se používají v Evropě. „Léčiva vyrábějí evropské firmy převážně v Indii, část z nich v Číně a jen nepatrná část se vyrábí v Evropě,“ ukazuje na možný budoucí problém.
Čtěte také
Důvodem přesunu výroby léčiv z Evropy do Asie spatřuje Matesová v evropském tlaku na kvalitu životního prostředí. „U léčiv je to jednoznačné, je to chemická výroba, která má nějaké dopady a nejde jim úplně zabránit,“ říká.
Totéž podle ní do jisté míry platí pro produkci elektronického průmyslu. „Evropa byla před dvaceti lety primárním producentem polovodičů a čipů. Dnes se ale skoro žádné v Evropě nevyrábějí, naopak z východní Asie jich pochází většina,“ připomíná.
To, že se Evropa zbavila výroby například čipů, má podle Matesová i další dopady. „Výroby se tehdy ujaly země, které mají velice kvalifikovanou pracovní sílu a velice kvalitní sektor inovací podporovaný vládami. A mezitím se tam ten pokrok dostal do oblastí, na které už Evropa kvalifikovanou pracovní sílu nemá.“
Deglobalizace v režii firem
Samotná deglobalizace bude podle Matesové převážně v režii v rukou firem. „Už dnes si uvědomují, které slabiny pro rozvoj jejich podnikání odhalila pandemie. Ale kdyby jim alespoň vlády nestály v cestě. Firmy přesouvají výrobu na jiné kontinenty, protože nemohou v dnešní době naplňovat představy úředníků Evropské komise,“ vysvětluje.
Čtěte také
Evropská legislativa by proto podle ní měla být do budoucna kvalifikovanější a poučenější.
Naopak zaměřit by se více měla na ochranu spotřebitele. „To je třeba otázka toho nezřízeného konzumu, kdy firmy nutí zákazníky, aby si každý rok dva kupovali nové a nové výrobky, které ještě donedávna vydržely celé generaci. Myslím tím třeba pračky, šicí stroje. To jsou zbytečné odpady, zbytečné dopravní náklady a zbytečné důsledky pro životní prostředí,“ zdůrazňuje a dodává:
„Životní styl se nepochybně trochu změní. Možná to nebude ze dne na den, ale změní se ten bezbřehý konzumerismus. Firmy změní pohled na to, že jejich základní model fungování je prodávat více a více a každý rok nutit spotřebitele, aby si kupoval nové zboží vždy na konci záruční lhůty.“
Jak se bude příští rok vyvíjet světová ekonomika? Nakolik ohrožuje svět ruské zbrojení? Poslechněte si celé Řečí peněz Nadi Bělovské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
