Egon Hostovský: Elisa a Záhadný posel. Dva neobyčejné příběhy z vyhnanství

Zpráva o okupaci Československa v roce 1939 zastihla spisovatele a novináře Egona Hostovského na jeho přednáškovém turné po Beneluxu. Rozhodl se pro emigraci a před Paříž a Lisabon odešel do USA. Domů se vrátil až v roce 1946. Nedlouho poté, po nástupu komunistů k moci, ale musel nedobrovolně zvolit odchod do exilu podruhé, tentokrát už na trvalo.

Prózy z knihy Listy z vyhnanství jsou datované od podzimu 1939 do jara 1940. Sugestivnost příběhů podtrhuje autorem zvolená ich forma a stylizace próz jako dopisů fiktivnímu drahému příteli. Knižně vyšly Listy z vyhnanství poprvé v Chicagu v roce 1941, v Československu pak až po válce v roce 1946.

Čtěte také

Egon Hostovský: Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině aneb O ctihodném povolání kouzla zbaveném

Povídka Elisa vypráví lehce bizarní příběh československého emigranta Rudolfa Grubera, bývalého zaměstnance archivu ministerstva vnitra. Hostovský ho charakterizuje jako jednoho z těch šťastných (nebo nešťastných) stvoření, jimž se věší na paty podivuhodné příběhy a případy. A jedním z nich je i příběh, který Gruber prožívá v rodině svého příznivce profesora Backera, do jehož rodiny byl v exilu přijat s otevřenou náručí. Druhá vybraná povídka Záhadný posel vypráví o zjevení podivuhodného a tajemného Georga Rindta. Nikdo z exilové komunity netuší, zda je to blázen, podvodník a hochštapler nebo posel dobrých zpráv.