Eeva-Liisa Mannerová: Noční Kašpar neboli Příběh Kašpara Hausera, jedné z nejtajemnějších postav 19. století

Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Mladík, který se nedokázal domluvit lidskou řečí, bál se denního světla a kromě svého jména o sobě nedokázal říct téměř nic, vzbudil nejprve soucit úřadů i pozornost učenců. Rychlé pokroky, které dělal při výuce čtení a psaní, i nesporné výtvarné nadání přiživily spekulace o chlapcově urozeném původu, ty nejdivočejší naznačovaly, že by jeho otcem mohl být bádenský velkovévoda Karel I. nebo dokonce sám Napoleon Bonaparte.

Než se ale mohlo podařit vypátrat něco z mladíkovy minulosti, jeho životní pouť se uzavřela stejně náhle a dramaticky, jako začala. V prosinci roku 1833 v zámecké zahradě města Ansbachu, kde už nějakou dobu pobýval, byl Kašpar Hauser pobodán, jak sám řekl, neznámým mužem. Na následky zranění po několika dnech zemřel.

Čtěte také

Jakob Wassermann: Kašpar Hauser aneb Cizí hoch. Drastický příběh nalezence inspirovaný skutečnými událostmi

Tajemný případ odnikud se vynořivšího jedince, který prožil léta bez kontaktu s civilizací a neví, kým je, inspiroval mnoho umělců. Báseň o něm složil Paul Verlaine, románové zpracování jeho příběhu vydal německý spisovatel Jakob Wassermann, divadelní hru mu věnoval například Peter Handke, natočeno bylo hned několik filmových snímků inspirovaných jeho osudem.

V roce 1986 napsala finská básnířka, dramatička a překladatelka Eeva-Liisa Mannerová rozhlasovou hru s názvem Noční Kašpar neboli Příběh Kašpara Hausera. V roce 1990 vznikla na jejím základě česká inscenace, kterou v Českém rozhlase pohostinsky režíroval Ari Kallio za asistence Hany Kofránkové. Hlavní role si v ní zahráli Martin Velda, Josef Somr, Josef Velda, Miroslav Moravec, Vladimír Brabec nebo Josef Vinklář.