Dvě tváře jednoho Španělska - WOMEX v Seville a MEDITERRÁNIA v Manrese

15. listopad 2006

Evropská rohožka do Afriky? Africká předsíň do Evropy? Vlastně jo, cítíte to na každém kroku. Domov žhavého cikánského flamenca na straně jedné a citlivé hudby sefardských židů na straně druhé byl odjakživa místem ostrých střetů politických zájmů a průniků odlišných kulturních východisek Zkrátka ideální místo pro hudební setkání i v dnešní době. Dokladem toho byly obě akce, za kterými se v sobotní Čajovně Aleš Opekar ohlédne: veletrh WOMEX v andalůzské Seville a festival MEDITERRÁNIA v katalánské Manrese.

Máte-li rádi čísla, pak vás může zajímat, že zde vystavovalo 400 společností, že zde pracovalo téměř 500 novinářů včetně stovky rozhlasových redaktorů nebo že zde vystoupilo 340 umělců ze 30 zemí světa. Během dvanácti let své existence WOMEX vyrostl z původních 200 zájemců k letošní účasti přes dva a půl tisíce delegátů a tisíc čtyři sta společností z 97 zemí. Z areálu vysílalo Radio WOMEX přímé přenosy a živé rozhovory. Na veletrhu jsou vyhlašovány tři ocenění. Jedna z cen se týká WOMEX & World Music Charts Europe. Ta oslavuje nejzáslužnější vydavatele world music s přihlédnutím výsledkům celoročního rozhlasového evropskému žebříčku world music. Oceněny byly společnosti World Circuit, World Music Network a Sterns. Další kategorií jsou nominace na BBC Radio 3 Planet Awards. Hlasování se mohou zúčastnit elektronickou cestou všichni delegáti veletrhu. Hlavní cena WOMEX Award byla letos udělena zpěvačce a tanečnici Totó La Momposině z jihoamerické Kolumbie. La Momposina reprezentuje vynikajícím způsobem tvorbu své země, v jejím projevu se snoubí karibské vlivy s africkými, indiánskými i španělskými. Zatímco na veletrhu si na své přijde obchodník i běžný konzument, hudební festivaly bývají především pro veřejnost. To byl i případ festivalu MEDITERRÁNIA, který proběhl 3. - 5. listopadu v katalánské Manrese. Festival je zaměřen na tradiční jevištní umění, ovlivněné soudobými trendy. Do jeho záběru tedy patří hudba, tanec, divadlo, včetně jejich pouličních forem. Malé poklidné katalánské městečko, ležící kousek nad Barcelonou, se stává na víkend rušným a hlučným karnevalovým centrem. Po ulicích pochodují bubeníci, plazí se alegorická monstra, klauni na chůdách baví děti i dospělé a na hlavních třídách vyrůstají stany s jevišťátky i stánky s lokálními kulinářskými specialitami, s etnickými hudebními nástroji, nosiči, tiskovinami a dalšími lákadly. Za sklem jednoho stánku můžeme sledovat práci rozhlasového moderátora, o kus dál práci lidového řezbáře. I zdejší svátek hudby, tance a divadla začal před léty jako malá nenápadná akce. Zakořenil však ve velmi úrodné půdě a tak jeho letošní devátý ročník nabídl na sto dvacet představení. Každý ročník mívá speciální téma. Letos to byl příspěvek romské tvorby k rozvoji a podobě katalánské kultury. Pořadatelé upořádali konferenci Od flamenca k rumbě a výstavu Mezi nebem a zemí, ilustrující původ, tvůrčí odkaz a uměleckou jednotu romských obyvatel Katalánie. V pořadu uslyšíte výběr z nejzajímavějších nahrávek umělců, kteří na letošních ročnících WOMEXu a MEDITERRÁNIE vystoupily. Připravil Aleš Opekar.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová