Dvacetidílná četba z románu Jana Nováka Zatím dobrý

02247344.jpeg

Dvacetidílná četba na pokračování, kterou ze svého biografického románu Zatím dobrý s podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války, z překladu Petry Žallmannové připravil sám autor. V režii Ivana Chrze účinkuje Jiří Ornest.

Spisovatel, filmový scénárista a dramatik Jan Novák se narodil 4.4. 1953 v Kolíně. Navštěvoval první ročník kolínského gymnázia. O prázdninách v roce 1969 odešel s rodiči do Rakouska a odtud po ročním pobytu v uprchlickém táboře Traiskirchen do USA. Studoval na Shimer College ve státě Illinois a na Chicagské univerzitě. Vystřídal řadu příležitostných zaměstnání, deset let pracoval v computerovém oddělení telefonní společnosti, koncem devadesátých let byl několik let zaměstnán u bezpečnostní agentury jako strážce při převozu peněz. Od studentských let se věnuje literární činnosti.

00713651.jpeg

Zprvu psal verše, které publikoval časopisecky. Knižně debutoval česky psaným souborem povídek Striptease Chicago, které vyšly v nakladatelství 68 manželů Škvoreckých v Torontu (1983). Od té doby píše anglicky. Je autorem próz Perfektní život (1987), Miliónový jeep (1989), Samet a pára (1992), Co já vím? (vzpomínková kniha Miloše Formana, 1994), Komouši, grázlové, cikáni, fízlové a básníci (1995), divadelních her Čížci (1979), České nebe (1980), Strýček Josef (1991), Aljaška (1989) a několika filmových scénářů (nejvýznamnější je jeho scénáristická spolupráce s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Maxmiliánem Schellem s Jurajem Jakubiskem a Davidem Ondříčkem).

00713650.jpeg

Okolnosti vzniku knihy Zatím dobrý. Mašínovi a největší příběh studené války a způsob, jakým je napsána charakterizoval nejpřesněji sám autor v předmluvě: „O bratrech Mašínových jsem se poprvé doslechl od Miloše Formana, který na poděbradském gymnáziu seděl v lavici vedle budoucího člena jejich odbojové skupiny Zbyňka Janaty. Když jsem si uvědomil, jak strhující je tento příběh, a vytušil, že osudy celé rodiny zrcadlí středoevropské dějiny dvacátého století, podařilo se mi oslovit Pepíka Mašína, s nímž jsem se začal scházet a otevřeně si povídat o všech neuvěřitelných zážitcích a zkušenostech jeho života.

S Pepíkem jsem se dohodl, že se pokusím o beletristické zpracování celého příběhu, a on mi jednoho dne poslal úžasnou krabici papírů. Kromě dobových dokumentů, jako soudních rozsudků, novinových článků, úmrtních listů a zápisů z jednání komunistického politbyra, v ní byla i Radkova zpráva o výsleších v Bartolomějské v roce 1951 a chronologický záznam všech okolností útěku přes východní Německo v říjnu roku 1953. Tento soupis, pořízený krátce po dramatických událostech Radkem, Pepíkem a Milanem Paumerem, se pak stal základní osou knihy Oty Rambouska Jenom ne strach. V krabici jsem našel i historické studie jejich sestry Zdeny a jejího manžela Rudolfa Martina, pojednávající o životě jejich matky Zdeny Novákové-Mašínové, babičky Emmy Svobodové-Novákové a strýce Borka Nováka. Zdena Mašínová a Rudolf Martin je později zpracovali do knižní podoby a vydali pod názvem Čtyři české osudy.

Prostřednictvím Pepíka jsem se na své příští cestě do Evropy sešel a stejně poutavě si popovídal i s paní Zdenou a Rudolfem Martinem v Olomouci, kde mi paní Zdena svěřila své zpracování výpisků z archivů StB, které se pak pod názvem Jako objekt Státní bezpečnosti stalo poslední kapitolou Čtyř českých osudů. Nakonec jsem několikrát navštívil i Radka Mašína v Clevelendu a vyzvěděl na něm spoustu nových věcí a upřesnil si nebo vyvrátil mnoho nejrůznějších domněnek. Současně mi z Kolína posílal Pavel Pobříslo rozhovory, které jako zanícený badatel v kauze Mašín natáčel s většinou jejích žijících aktérů, včetně Milana Paumera a Vladimíra Hradce. Bez nich by Zatím dobrý bylo úplně jinou knihou.

Mašínovi jsou natolik výjimečnou rodinou, že se o jejich životy zajímala řada dalších autorů a filmařů, a tak jsem vděčně čerpal jak fakta, tak vědomosti a kradl nápady z děl Jaroslava Procházky Sestupme ke kořenům…! a potažmo Františka Langra Pes druhé fronty, Jaroslava Vozky Hrdinové domácího odboje, Jana Němečka Mašínové, Wolfganga Mittmanna Grosse Fälle der Volkspolizei a filmových dokumentů Martina Vadase. Základním kamenem této knihy jsou však rozhovory se sourozenci Mašínovými, kteří mi vstřícně odpovídali na spoustu drzých otázek, vztahujících se často k velmi intimním záležitostem, snad i proto, že věděli, že budu o nich i celé jejich rodině psát s obdivem.“

Po odvysílání najdete jednotlivé díly k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.