Dva klenoty z archivu rozhlasových her i premiérová korespondence. Na Vltavě si připomínáme 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského

V Kutné Hoře, ve Vysokém nad Jizerou, v Prostějově, na pražském Žižkově nebo v Chicagu. Všude tam stojí pomník novináře, spisovatele, básníka a politika Karla Havlíčka Borovského. Jeden z nejvýznamnějších českých literátů se narodil právě před dvěma sty lety. Ten vltavský pomník k tomuto výročí budeme stavět jak jinak než z jeho děl.

Premiérový Souzvuk nabízí pohled do Borovského korespondence v podání Pavla Soukupa, Apoleny Veldové a Miloslava Mejzlíka. V Dopolední četbě pak uslyšíme třeba výběr ze stati Havlíček básník literárního historika a jazykovědce Alexandra Sticha. A s esejistickou tvorbou o této zásadní postavě se setkáme i ve Víkendové příloze, kde zazní text Návraty k Havlíčkovi. Historička Magdalena Pokorná v něm poukazuje na některé aspekty posledních let Havlíčkova života.

Král Lávra i Přelíčení s občanem Havlíčkem

Vedle Světa poezie s Králem Lávrou v podání Ladislava Mrkvičky pak na Vltavě zařazujeme také dvě hry z rozhlasových archivů. Sobotní drama bude patřit Přelíčení s občanem Havlíčkem Jiřího Horáka. Postava Karla Havlíčka Borovského v ní hájí svoje názory v soudním procesu z roku 1851. V něm byl obžalován jako vydavatel časopisu Slovan, kde publikoval články "Proč jsem Slovan" a "Správa záležitostí obecních". Shodou okolností to bylo naposledy, kdy mohl veřejně hájit své postoje. Rozhlasovou inscenaci hry, za kterou Jiří Horák získal Tvůrčí prémii Prix Bohemia Radio 1989, natočil režisér Ivan Chrz a obsadil do ní skvělé herce - Václava Postráneckého, Petra Pelzera, Rudolfa Hrušínského nebo Miloše Kopeckého.

Křest sv. Vladimíra 

Podobný klenot v archivu Českého rozhlasu – jako tradičně – objeví Hra pro pamětníky. Borovského Křest sv. Vladimíra odráží autorovy dojmy ze života v carském Rusku. Ironizuje moc ruského státního aparátu, který si myslí, že může poroučet samotnému bohu. Koncem dvacátých let zaujal Havlíčkův Křest sv. Vladimíra režiséra, hudebníka a avantgardistu Emila Františka Buriana, který dal dílu ožít v podobě sborové hudebně-dramatické scénické recitace. Vznikl tak jeden z jeho nejúspěšnějších voicebandů. V roce 1970 se na popud redaktorky Míly Semerádové zrodila rozhlasová rekonstrukce voicebandu, kterou připravila Burianova dlouholetá spolupracovnice Lola Skrbková. Právě tuto nahrávku zařazujeme do vysílání Vltavy.

Nejnovější články

Stránky