Draví vlci, v zimě metry sněhu a život naplněný prací. Tariel s Madleb ze Svanetie ale svoje hory milují
Nejvýše položenou, trvale obydlenou obcí v Evropě je gruzínská vesnice Ušguli v oblasti Svanetie v nadmořské výšce 2200 metrů. Tahákem obce je zachovalý komplex obytných domů se čtverhrannými obranými věžemi zapsaný v seznamu historického dědictví UNESCO. Turisté tam jezdí především kvůli výšlapům v kavkazských horách. Pro místní lidi jsou turisti vítaným zdrojem příjmů. I přesto ale domorodci žijí postaru a základem jejich živobytí je zahrada a stádo krav.
Tariel shání krávy z pastvy, která leží naproti nám přes údolí, asi 300 nebo 400 metrů. Poznají jeho hlas. Strašná dálka, když se dívám na svahy, kde ty krávy mohou být.
Drsný život pohostinného lidu
Hospodářství tvoří osm krav, tři telata, sedm kůzlat a pro všechny musí sám nakosit a usušit seno. A všichni říkají, že je tady hodně vlků. Psi se jich bojí, takže ani kavkazský ovčák tu moc nefunguje.
Paní domácí připravila neuvěřitelnou hostinu: telecí, skopové, baklažán, zelenina, sýry. Všechno neskutečně s láskou připravené, ještě zákusek... prostě nádhera.
Šedesátník Tariel se narodil v Abcházii, kam odešli jeho rodiče, ale vrátili se zpátky. Rodné hory nepustí. S manželkou Madleb vychoval dva syny a s tím mladším bydlí v domě, který si v roce 1969 postavili. Chvíli mluví gruzínsky, chvíli rodným svanetským jazykem – a samozřejmě rusky.
V zimě odtrženi, v létě otevřeni turistům
„Tehdy tady žilo čtyřicet rodin, to je málo. Pak se ale lidé začali vracet, je tu lepší vzduch a tohle je historická vesnice. Stojí tu nádherné věže, které postavili naši předci,“ vysvětluje Tariel.
Čtěte také
V zimě tu leží metry sněhu a po turistech ani památky. Přijíždějí na léto a jsou vřele vítáni, jak se tady na Kavkaze sluší a patří. Ovšem podojit, nakrmit a uvařit a poklidit musí manželé tak i tak, turista, neturista.
„Mám i dům kousek od Tbilisi, tam žije můj druhý syn. Já tady žiju i přes zimu, je to těžké, ale zvykli jsme si,“ popisuje.
Je turismus zlo, nebo dobro?
„Trošku mě pobuřuje, že někdo říká, že se to tu úplně zkazilo turistikou. Myslím si ale, že turistika možná paradoxně udržela tuhle kulturu, protože by tady jinak nebyl vůbec nikdo,“ přemýšlí nahlas můj parťák z Letu u Berounky Luboš Pelikán.
Ve vsi dnes žije šedesát rodin, jsou pyšní na své dědictví zapsané v UNESCO a díky turistům jim přijíždějí na léto pomáhat i příbuzní. Místní tu otevřeli i pár moderních barů, kde hraje vlezlý ruský pop. Ale všechno přeci nemůže být dokonalé.
Související
-
Na svatební cestu do hor Svanetie? Gruzie láká milovníky přírody i staré architektury
Hory v gruzínské oblasti Svanetie jsou plné turistů. Lákají je výhledy na pětitisícové vrcholy Kavkazu, dobře značené trasy přes horská sedla, skvělá kuchyně a nízké ceny.
-
Zamlklý národ žije po staletí vysoko v kavkazských horách: cesta časem v gruzínské Svanetii
Poznávacím znamením gruzínské Svanetie jsou neobvyklé středověké stavby věžového tvaru. Sloužily jako obrana před nájezdníkya vypovídaly také o společenském postavení.
