Dokument vnitřního bloudění. Pátý svazek Spisů ukazuje proměny vztahu Jakuba Demla k československému státu
V edici Spisů Jakuba Demla mapujícími tvorbu českého kněze, básníka a spisovatele, kterou pro nakladatelství Academia připravují Martin C. Putna, Záviš Šuman a Jakub Vaníček, vyšel pátý svazek nazvaný Šlépěje československé. Publikace zahrnuje texty z let 1919 až 1921 a věnuje se tématu Demlova vztahu k novému československému státu, k prorakouským klerikálním kruhům i jeho pokusu přesídlit na Slovensko.
Byl úplně nevyzpytatelný
„Jeho politické názory se nesmírně proměňovaly. Na počátku byl jeho vztah k nově vzniklé Československé republice velmi pozitivní, entusiastický, dedikoval knížky Masarykovi a velmi se distancoval od katolických, zvláště klerikálních kruhů. Potom ve třicátých letech už tomu bylo úplně naopak,“ líčí literární historik, překladatel, filolog a kritik, který je hlavním editorem Spisů.
A vysvětluje: „Deml je zcela jistě dobrý spisovatel, ale jestli je něčím výjimečný, pak v tom, že nemá zábrany. Píše sám sebe, neustále se stylizuje a tím prozrazuje o své době mnohem více než jiní. V tom souboru jsou tedy věci literárně skvostné, ale i věci průměrné a mizerné. My v těch spisech máme všechno ‒ to není „best of Deml“ ‒, ale Deml od začátku až do konce bez přikrášlování. Všechno je to obrovský dokument o dané době, o vývoji katolické církve, o vztahu intelektuálů k Československu.“
Ještě zábavnější
Spolu s kolegy Putna už pracuje na dalším díle Spisů, který se bude zabývat sokolským obdobím spisovatele a básníka. „To bude ještě daleko zábavnější, Deml totiž v rámci československého nadšení vstoupil do Sokola a začal psát něco jako sokolská kázání. V jedné řeči třeba přirovnává Tyrše a Fügnera k Cyrilu a Metodějovi a je to takový zvláštní amalgám katolicismu, českoslovenství a té sokolskosti. Další svazek tedy naprosto rozbije představu Demla jako vždy vzorného kněze a mystika, ale pro tu dokumentární roli bude objevný,“ popisuje editor.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka