Dokument: 7200

12. duben 2017
Kometa Brno

Klubové fanouškovství je specifický fenomén. Příznivci hokejového klubu věnují své vášni obrovské množství času a peněz. Oblíbený klub stojí v jejich životech většinou velmi vysoko. Jelikož sám na hokej chodím, poznal jsem na vlastní kůži, jak je tato napínavá hra podmanivá. Zároveň pro mne byl svět fanoušků zcela nepoznaný, a tak zároveň fascinující. Rozhodl jsem se proto natočit dokument s názvem 7200.

Kapacita brněnské hokejové haly, mezi lidmi stále známé jako Rondo, je 7200 diváků. Když se v sezóně 2012/2013 pokoušeli hokejisté Komety Brno navázat na tradici z 60. a 70. let a dosáhnout na titul, byly ochozy pravidelně zaplněny do posledního místa.

Hokejové město


Dav je abstraktní pojem, a tak jsem se rozhodl zjistit, jací jsou lidé, kteří pravidelně zaplňují hokejovou halu. Dokument 7200 přibližuje svět brněnských hokejových fanoušků. Spíše by ovšem bylo na místě říci světy. Každý z fanoušků je jiný, od těch radikálních až po vysokoškolské profesory a umělce. Spojuje je jediné: naděje, že Kometa získá po dlouhých letech znovu titul.

Pokud je Česko hokejovou zemí, je Brno hokejovým městem. Když se loni Kometa probojovala do finále play-off, vzniklo před halou improvizované tábořiště. Kdo chtěl získat lístek, musel na něj čekat přes noc. Rekord byl, podle zpráv, které se objevily v médiích, 27 hodin.

Na mnohé se přesto nedostalo. Stejně jako na mě, když jsem se v naivní víře, že nějaký lístek přece musí zbýt, postavil do nekonečné fronty pouhé tři hodiny před otevřením pokladen.

Hokejové drama a svět komerce

Vybavuji si ten okamžik, kdy se zklamaný dav přede mnou rozpustil a já věděl, že Kometu už letos uvidím nanejvýš v televizi. Na hokeji je cosi magicky přitažlivého. Sport mě nikdy moc nebavil, jenže Kometa je v Brně pojmem, a tak jsem se jednoho dne šel do haly podívat.

Od začátku mě obtěžovaly hity, které se před zápasem linuly z reproduktorů, a ještě o něco víc reklamy propagující věci, které jsou mi víc než cizí. Jenže pak vstoupily na led postavy v modrobílých dresech a podívaná začala. Drama s řadou nečekaných zápletek a napětí, které člověku hned tak nějaký thriller nedá. Občas proložené nějakou tou reklamou na sázkovou kancelář.

vstupenka autora.JPG

Tato ambivalence ve mně stále zůstává. Kouzlo hry, která má téměř atributy divadelního dramatu, vedle něj podivný svět komerce. Nic ovšem není černobílé. Zato skoro všechno je modrobílé. Tribuny jasně dávají najevo, za kterým týmem stojí. Málokdo nemá alespoň modrobílou šálu.