Dokázal vyslovit nevyslovitelné a zobrazit nezobrazitelné. Vychází kniha o Andreji Tarkovském
Básník či filosof filmu – těmito přívlastky bývá označován ruský režisér Andrej Tarkovskij. Díky nakladatelství Pavel Mervart vychází teď u nás jeho monografie. Napsal ji Viktor Filimonov, české vydání redakčně a překladatelsky opečoval slavista Michal Téra, mimochodem – sám velký znalec Tarkovského díla.
Kniha se jmenuje Andrej Tarkovskij. Skutečnost a sny o domově. „Název je to příznačný. Sny o domově jsou klíčovým tématem režisérových snímků. Dokonce bych řekl, že jde obecně o jeden z hlavních příznaků východoevropského či slovanského filmu. Domov, to je půda a v ní kořeny. Tarkovskij tyhle pocity vyjadřuje jasně, a přitom novým způsobem, novou poetikou. Neopakovatelnou, a zároveň ve svém vyjádření typicky slovanskou,“ říká Michal Téra. Slavný režisér přitom, podle něj, není solitérem. „Vychází z určitého prostředí a je jeho součástí. Je to sice hvězda, ale jako člověk a tvůrce není v kontextu sovětského filmu osamělý,“ doplňuje.
Vedle obrazotvornosti oceňuje Téra i spiritualitu Andreje Tarkovského. „On dokázal říct nevyslovitelné a ukázat nezobrazitelné. To by bez hluboké spirituality nebylo možné. Je zdánlivě paradoxní, že takovou hluboce spirituální osobnost s obrovským ponorem vygenerovalo ateistické sovětské prostředí. Filimonov ve své knize trefně popisuje kontrast mezi duchovním světem sovětských tvůrců a světem průměrného sovětského člověka. Ale: na rozdíl od našeho prostředí, z toho sovětského se spiritualita nikdy neztratila. Tarkovskij jí pak dokázal dobře využít, dokázal najít svoji poetiku. Spojení vyslovit nevyslovitelné, zobrazit nezobrazitelné se někdy používá pro výtvarné umění ikon. A není náhodou, že jeden z nejslavnějších Tarkovského filmů je o ikonopisci Andreji Rublevovi,“ uvažuje Michal Téra.
Filimonova monografie Andreje Tarkovského se podrobně věnuje životu i tvorbě uznávaného režiséra. Popisuje rodinné poměry, ze kterých vzešel, a rozebírá i režisérovu nečekanou emigraci. Současně přináší autorovy interpretace a hodnocení Tarkovského díla. Právě tím byla kniha Michalu Térovi blízká. „V mnohém mi otevřela oči,“ přiznává. A dodává, že jde o významný počin nakladatelství Pavel Mervart. Už jenom proto, že Tarkovského monografie vychází nedlouho poté, co se nás objevila kniha o dalším velkém tvůrci, Františku Vláčilovi. „Srovnat tyto osobnosti, přinejmenším v českém prostředí, je nesmírně zajímavá záležitost. „Jako tvůrci jsou si velice blízcí – i když se asi neznali. Přinejmenším Tarkovskij o Vláčilovi pravděpodobně vůbec nevěděl. Mají ale hodně společného,“ uzavírá překladatel a redaktor monografie Andreje Tarkovského, slavista Michal Téra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
