Dobrodružství archeologie a zlodějiny

V knize, kterou před nedávnem vydalo nakladatelství Mladá fronta v edici Kolumbus, se zaměřil na prolínání vážně zaměřených badatelských výzkumů s turistickou honbou za senzačními zážitky a zlodějskými manýrami obchodníků se starožitnostmi. Publikaci, kterou doprovází velké množství černobílých fotografií, kreseb a grafik z mnoha staletí a jejíž podtitul zní Vykradači hrobů, turisté a archeologové v Egyptě, rozdělil do tří částí, jež kopírují chronologii činnosti těchto tří skupin zájemců o památky.

První část se zmiňuje o devastaci, kterou prováděli sami staří Egypťané, a pak od Herodota a římského a arabského období pokračuje až ke známé Napoleonově výpravě do Egypta. Ta sice byla vojenským debaklem, ale současně i triumfem velkého vědeckého týmu, který se jí účastnil; jeho čtrnáctisvazkový popis Egypta, jenž vycházel v letech 1809 až 1813, vyvolal v Evropě vzedmutou vlnu egyptománie.

Napoleon v Egyptě|foto: Chester Higgins

Ve druhé části své knihy autor vypráví, jaké dobrodruhy tato vlna do Egypta přinesla, jak se velkolepým rabováním významných památek ve prospěch soukromníků, ale naštěstí i špičkových muzeí, obohacovali a jak je postupně vystřídali seriózní badatelé, díky kterým vznikly v Káhiře památkový úřad a Egyptologické muzeum.

Třetí část pak popisuje střet těchto nových institucí se zájmy ne vždy čistě si počínajících kurátorů a sběratelů evropských muzeí a zároveň si všímá důsledků stále se zintenzivňujícího turismu.

Kniha, přeložená Jolanou Malátkovou a Miroslavem Vernerem, obsahuje i seznam literatury o starém Egyptě, chronologickou tabulku a mapku a kromě zajímavých informací z oblasti archeologie a historie přináší někdy značně pitoreskní životní příběhy dobrodruhů, kteří se velkého rabování v údolí Nilu účastnili.