Do síně slávy českého designu byl uveden pedagog, sklář a umělec Václav Cigler

Jedna z nejvýraznějších osobností sklářského umění totiž rozšířila řady členů designérské síně slávy. Porota ocenila jeho průkopnickou práci, která leží na pomezí umění a designu, je často nezařaditelná a klade radikální otázky po smyslu materiálu a věcí a jejich přírodní a lidské povahy. „Je to samozřejmě velká pocta, kterou si člověk uvědomí až v tomto prostředí. Cena je za designérskou práci, za prostředky jako jsou světlo, sklo. Jsou to prostředky v podstatě duchovní, protože světlo je to, co nás počalo, co nás ovlivňuje a osmyslňuje,“ říká Václav Cigler.

Broušené sklo, PET láhev a šaty z odpadu: Czech Grand Design 2017 ocenil luxus i všednost

Včera večer se předávaly prestižní ceny za designérskou práci v roce 2017. K vítězným počinům na Czech Grand Design 2017 patřily vedle luxusních záležitostí, jako jsou autorské šperky nebo náročně broušené sklo, i zcela všední věci, jako PET láhve na minerálku, recyklovaný textil nebo obaly na kondomy.

Václav Cigler ve své tvorbě velmi brzo překročil hranice tradičně chápané sklářské tvorby směrem k instalacím a realizacím v architektuře. Sklo pro něj bylo víc než jen materiál. Stal se navíc průkopníkem v práci s optickým sklem. Odraz a lom světla jsou pro něj cestou, jak expandovat do prostoru. A právě ten je středobodem jeho úvah. „Organizuji prostor, vymezuju jej a otvírám, člověk je mně formou i obsahem, všechno je mně člověkem,“ řekl před několika lety.

Byl jsem rád, že jsem pracoval v oboru skla. Že mám kolem sebe takové lidi, jako je Jan Frydrych, se kterým víc než 37 let spolupracuji, že jsem měl štěstí na architekta Michala Motyčku, se kterým probírám hlavně exteriérové úkoly, kde je možné pracovat s přírodními materiály. Tito lidé byli a jsou zapáleni pro designérskou práci a jsem jim za mnohé velmi vděčen.

Václav Cigler vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Josefa Kaplického. Na Akademii výtvarných umění v Bratislavě pak v roce 1965 založil ateliér Sklo v architektuře, který vedl až do roku 1979. „Měl jsem skvělého profesora Kaplického, také přátele jako byli Jindřich Chalupecký, Karel Hetteš, spoustu lidí z Uměleckoprůmyslového muzea. Všechno to byli lidé, kteří si uvědomovali svoji povinnost pro tuhle zemi něco dělat. Byl to pro ně skoro vlastenecký úkol,“ říká Václav Cigler, autor prvních světelných instalací svého druhu v Československu – konkrétně ve Slovenském národním divadle v Bratislavě nebo ve stanicích pražského metra. Z jeho dílny pochází i skleněná lávka v Museu Kampa v Praze.