Do galerií a muzeí se po téměř třech měsících vracejí návštěvníci. Otevřou se i knihovny či kulturní památky

Galerie a muzea smí zaplnit čtvrtinu kapacity výstavního prostoru. Například Národní galerie v Praze znovu otevírá v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí výstavu Rembrandtových obrazů. Českému rozhlasu to potvrdila prozatímní generální ředitelka Národní galerie Anne-Marie Nedoma.

Čtěte také

Portrét člověka. Rembrandtovo dílo je i více než 350 let po umělcově smrti zdrojem inspirace

Prohlédnout si jeden z nejvzácnějších obrazů v Česku můžete ode dneška až do dubna v olomouckém Arcidecézním muzeu. V nové expozici je k vidění Tizianův obraz Apollo a Marsyas. Dále jsou vystavena díla velikánů jako Tizian, van Dyck, del Piombo nebo von Aachen. Současně návštěvníkům představí fenomén sběratelství 17. století. Výstavu nazvanou 1673 – Kabinet pro biskupa si redaktorka Blanka Mazalová prošla s kurátorem Miroslavem Kindlem.

Také Národní muzeum v Praze nyní může přivítat alespoň část zájemců o prohlídky svých výstav. Některé tam připravili během uzavření. Poprvé tak bude možné naživo spatřit výstavy Slavní čeští skladatelé, Lvem mě nazývají, 1620. Cesta na Horu, Hudební zvěřinec, Korona v muzeu! nebo Nástroje paměti. Pokračuje také výjimečný mezinárodní projekt Sluneční králové, který dokumentuje největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou.

Čtěte také

Přeneste se do nejstarších časů staroegyptské civilizace. Výstavou Sluneční králové provádí egyptolog Miroslav Bárta

Architekturu první republiky přibližuje nová expozice Uměleckoprůmyslového muzea v Praze s názvem Duch, který pracuje. Architektura a česká politika 1918–1945. Na ukázkách návrhů a realizací nových reprezentativních budov správních institucí, vzdělávacích, zdravotních a dalších staveb, dokumentuje hledání architektonického jazyka, který vyjadřoval hodnoty demokratické státu a vypovídal o jeho hospodářských a kulturních úspěších.

Dvě nové expozice uvádí také Galerie moderního umění v Hradci Králové. První s názvem Minulé století – dvacet osobností je věnována českému modernímu umění a zahrnuje dvacítku autorů. Patří mezi ně Toyen, Adriena Šimotová či Věra Janoušková. Dlouhodobá výstava Posledních padesát let je pak zaměřena hlavně na umělce a umělkyně střední a mladé generace, například díla Matyáše Chocholy nebo Anny Hulačové.