Do aféry Pandur jsou namočeni všichni
Na mediální aféře kolem předraženého nákupu obrněných vozů Pandur, kterou rozhýbala skrytá kamera Mladé fronty DNES, jsou nejzajímavější dvě skutečnosti. Především všichni, kdo se ke kauze nějak vyjadřují, otevřeně či skrytě přiznávají, že obchod s Rakušany byl tak podivný, že se o nějakou korupci asi muselo jednat. A zadruhé: u podezřelého obchodu se pohybovali politici ze všech možných - tehdy vládních - stran: od Unie svobody přes lidovce po ČSSD a ODS.
Ať už se tedy za pandury uplácelo, nebo ne, je jasné, že na ministerstvu obrany existoval a nejspíš dodnes existuje naprosto temný systém nákupu techniky, který dává politikům na příslušném místě příliš velkou moc ovlivnit cenu. Jedině díky tomu se může stát, že česká armáda nakonec nakoupí obrněné vozy Pandur několikanásobně dráž než ostatní, třeba Portugalci. Anebo vyhodí stovky miliónů korun za nefunkční padáky, aby se připomněly i aféry nepoměrně starší.
Bývalý premiér Mirek Topolánek v televizi otevřeně přiznal, že přesně tak to je. Bohužel už nedodal, proč s tím on jako premiér v minulosti nic neudělal. Předseda ODS místo toho vše hodil na předchozí Paroubkovu vládu a na lidoveckou ministryni obrany Parkanovou, která podle něj už za jeho vlády chtěla udržet "evidentně zkorumpovaný projekt".
Vlastní zásah do obchodu se Steyrem pak Topolánek prodal jako vítězství neúplatného modrého rozumu. Ano, vláda díky tomu ušetřila proti předchozí dohodě šest miliard korun, ale cena jednotlivých vozů šla až o třetinu nahoru. A ani současný ministr obrany Barták, muž ODS, který platnou dohodu s firmou Steyer místo Parkanové podepsal, ještě nedokázal vysvětlit, proč s takovou smlouvou souhlasil.
Aféra s pandury je pro obě největší strany zjevně velmi nepříjemná: předseda ČSSD dává trestní oznámení, šéf ODS topí dřívější partnery; sebe a své lidi překvapivě zbavuje odpovědnosti. Výsledek voleb tento předvolební panduří ruch přesto ovlivní jen těžko. A to právě proto, že v systému neprůhledných veřejných zakázek, jak dokládá případ Pandur, nakonec jedou všichni, kdo se dostanou k moci.
