Dnes už by kabaret jako Ovčáček čtveráček nevznikl. To, co vídáme v televizi, je absurdita sama o sobě, říká Petr Michálek

Jako student dramaturgie v dílně Bořivoje Srby dostal Petr Michálek před lety možnost vyzkoušet si i další obory – herectví či autorskou tvorbu. Zpětně tento Srbův pedagogický vklad vnímá jako klíčovou věc. „Bylo to od něj velice moudré, protože dramaturg je v podstatě neviditelná bytost a měl by si ostatní profese vyzkoušet, aby pak věděl, jaké to bude, až s nimi vstoupí do dialogu,“ konstatuje. Nabyté zkušenosti chce nyní brněnské JAMU vracet v pozici rektora, jímž byl jmenován letos v únoru.

Divadlo Zlín - ředitel Petr Michálek|foto:Roman Verner, Český rozhlas

Jedním z cílů je studenty lépe připravit na vstup do praxe, do které on sám zamířil už během pátého ročníku. Tehdy získal post dramaturga v Městském divadle Zlín, ale s představami o vlastní jedinečnosti a dramaturgii založené na hrách od dramatiků jako byl Němec Tankred Dorst (1925–2017) krutě narazil. „Je právě dobré uvědomit si, že jako dramaturg vstupujete do dialogu, nikoliv do monologu. Aby vás někdo poslouchal, musíte znát kontext města, ve kterém pracujete, nemluvě o sálu, kam mělo přijít 685 diváků. Na to jsem nebyl připraven.“

Více zahraničních studentů i pedagogů na JAMU

JAMU by z pozice rektora rád otevřel většímu počtu zahraničních studentů i pedagogů a v plánu má také zaktualizovat etický kodex a pracovat s prevencí. „Nově příchozí studenti dostanou jednoznačnou informaci, že pokud se cítí být obtěžování, není možné to jen tak přejít. Je nutné vytvořit systém zpětné vazby, pro mě je nejhorší představa, že někdo neřekne svůj názor, protože se bojí. Vše, co se stane, musí být řešeno individuálně,“ popisuje své plány ohledně celoškolních opatření týkajících se vztahu pedagog – student.

Žítkovské bohyně Městského divadla Zlín|foto:oficiální Facebook Městského divadla Zlín

Petr Michálek ve Vizitce podrobně mluvil i o svém dvanáctiletém působení v roli ředitele zlínského divadla. Klíčová pro něj byla například inscenace Žítkovské bohyně, jejíž délku 3 hodiny 40 minut si prosadil navzdory Michálkovým protestům režisér Dodo Gombár a vytvořil tak jeden z nejúspěšnějších kusů v historii divadla. Popsal také, proč v divadle sahají zejména po tématech a autorech spojených se zlínským regionem. S ním je ostatně spojen i Michálkův knižní debut, zbrusu nový psychothriller Vytržení. Vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o zlínský bedekr, očekává Petr Michálek nabídky průvodcování davů zájemců. „To by byla práce snů,“ usmívá se.

Kabaret Ovčáček čtveráček|foto: Městské divadlo Zlín

Řeč ale byla i o parametrech dobrého politického kabaretu, Michálek a kolektiv totiž stojí za pět let starou satirou Ovčáček čtveráček a za pokračováním Ovčáček miláček. Autorský tým tehdy pracoval nejen s reáliemi týkajícími se tzv. kauzy Brady, ale také s citacemi z absurdních dramat Václava Havla a satirou à la pořad Zuzany Bubílkové a Miloslava Šimka S politiky netančím. „Zdá se mi, že takový kabaret už vzniknout nemůže. Protože to, co v přímém přenosu vídáme v televizi dnes, je divadlo a absurdita samo o sobě.“