Dluhy české aristokracie. Jak hospodařili naši panovníci a aristokraté?

Mohly dluhy uškodit dobré pověsti panovníka či šlechty? Zač mocní minulých staletí utráceli a čím při půjčkách ručili? To jsou otázky, které si v souvislosti s našimi dějinami většinou neklademe. Přitom husitský král Jiří z Poděbrad neváhal dát do zástavy Svatováclavskou korunu. Konec nejdůležitějších aristokratických rodů českého středověku a doby předbělohorské – Rožmberků a Pernštejnů – je pak spojen s bankrotem, kterému předcházely dekády extrémního zadlužování.

Čtěte také

Jaké bylo vnímání lásky a sexuality ve středověku? Nové pohledy nabízí kniha Někdy dojde k zvláštním věcem…

Finančně se však zničil i nejeden věřitel a překvapí, že do riskantních peněžních transakcí se nepouštěli jen přední muži českého království jako např. Zdeněk Lev z Rožmitálu, ale i šlechtičny. Předbělohorské Čechy však zažily i malý ekonomický zázrak. Rod Smiřických ze Smiřic se dokázal nejen ubránit dluhům, ale také skvěle vydělávat. Krom střídmého životního stylu a vyhýbání se službě u královského dvora je nutné zmínit i vysokou finanční gramotnost příslušníků tohoto rodu.

Více se dozvíte v knize Jaroslava Čechury Luxus na dluh? Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad.