Divadlo U stolu zpřítomnilo antický mýtus

25. leden 2003

Vyzbrojeno jednoduchým logem Rostislava Pospíšila pracuje od jara 1999 na provázkovské sklepní scéně jakožto relativně samostatná složka Centra experimentálního divadla Brno ambiciózní Divadlo U stolu, vedené významným hercem a režisérem Františkem Derflerem.

Od disidentských prapočátků zůstává tvrdošíjně věrno svému hlavnímu programovému poslání - literárně náročnými předlohami připomínat našemu konzumnímu světu mravní hodnoty a duchovní rozměr. Na sklonku minulého roku připravilo svůj až dosud "nejlidnatější" projekt - Sofoklova Krále Oidipa.

Inscenace Krále Oidipa v Divadle U stolu

Proslulé drama z 5. století př.n.l. čerpá z bájí thébského mytologického okruhu. Dočkalo se četných novodobých parafrází, jevištních i filmových zpracování a inspirovalo rovněž freudovskou psychoanalýzu. Přes hlubiny věků zůstává modelově koncipovaným příběhem o síle nevyzpytatelného fata, naplňujícího se krutou ironií právě skrze činy, jimiž se mu lidé snaží co nejprozíravěji vyhnout. Kromě tragédie silného individua, které zarputile odhaluje strašlivou minulost a v důsledku tohoto sebepoznání se vlastnoručně trestá oslepením, zahrnuje ovšem i aktuální dimenzi společenskou a politickou.

Brněnské obecenstvo může nyní porovnat čerstvou premiéru se stále reprízovaným nastudováním spřízněného HaDivadla (1998), kde Jan Antonín Pitínský v arénovém prostoru naplno rozvinul charakteristickou poetiku mnohoznačných metafor a magicky bizarních, nesnadno dešifrovatelných rituálových vizí. František Derfler se jakožto autor inscenační úpravy, režisér i klíčová postava čtyřčlenného vícegeneračního chóru vydal poněkud jinou cestou: rozhodl se pro divácky čitelnější a přehlednější, myšlenkově jednoznačnější pojetí, jemuž ovšem předcházela pečlivá dramaturgická příprava. Vyšel ze staršího přetlumočení Jiřího Gruši a Karla Krause, pořízeného pro dilogii Otomara Krejči v Divadle Za branou (1970), a nerušivě je doplnil dílčími partiemi převodu Jana Skácela, Matyáše Havrdy a Petra Borkovce. Někdejší překlad i nynější scénář původní předlohu redukuje, doplňuje a v replikách vypuštěných epizodních postav mírně posunuje, aniž by tím starověké poselství sedmdesátiminutového nonstop večera utrpělo.

Osvědčený výtvarník Milivoj Husák jako obvykle vystačil s minimalistickými prostředky, neboť především promyšleným skrovným nasvícením nechává působit samu tíživou syrovost kamenného podzemního prostoru. V duchu úvah moderních filosofů (Jan Patočka aj.) interpretuje F. Derfler s představitelem titulního hrdiny, "dvorním ztělesnitelem" introvertních rozervanců Igorem Barešem, příběh tajemné viny, přijaté odpovědnosti a přísného trestu v jeho tragicky paradoxní dialektice: i zasloužilý zachránce polis podlehne záchvatu zpupnosti, i bezděčně spáchaný zločin zůstává odsouzeníhodným narušením neosobního metafyzického řádu. Na rozdíl od tradičního deklamačního ztvárňování klasiky pojímá režie zápas o zjištění pravdy značně dynamicky, v ostrých střizích kontrastních sekvencí, nabitých naturalistickou akční expresivitou a brutálním napětím. Barešův chlapský Oidipus projde vývojovým obloukem od rozvážně sebejistého i cholericky podezíravého vladaře přes střídání zoufalství a naděje až po "learovské" prozřeení slepce a kajícné přijetí sebeočišťující oběti, obnovující v obci ztracenou rovnováhu. Spolu s výraznou, pečlivě vybranou hudební a zvukovou složkou k této sugestivní výpovědi o tušeném přesahu naší pozemské pouti a k myšlenkovému propojení antiky s tituly biblickými, barokními a existenciálními platně přispívají také ostatní účinkující, zejména Ivana Valešová (královna Iokasté), Ladislav Lakomý (věštec Teiresiás) a Ondřej Mikulášek (Kreón).

Sklepní scéna
autor: Vít Závodský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.