Divadlo U stolu

Scénické čtení z prvních dvou knih Starého zákona nazvané I řekl Bůh..., které připravil František Derfler, je po pásmu z díla Jana Čepa Poutník na zemi letošní druhou premiérou Divadla U stolu, které pracuje ve sklepní scéně Centra experimentálního divadla v Brně. Starozákonní čtení volně navazuje na obdobný výběr z Nového zákona, jež zde mělo premiéru vloni. V podtitulu programu se uvádí, že jde o "koncert pro vypravěče a bicí nástroje", a je třeba říci, že představení tuto aspiraci nejen naplňuje, ale i překračuje.

Třetí neodmyslitelnou součástí koncertu je scéna Milivoje Husáka, stejně oproštěná jako při všech dosavadních večerech. Vedle masivního dřevěného křesla pro čtoucího Františka Derflera ji tvoří vlastně jenom jakási větší hromada chrastí uprostřed. Scénické řešení Milivoje Husáka má schopnost nenápadně propojit všechny děje zahrnuté do vyprávění. Ve spojení se světelnými efekty působivě provází vyhnání prvních lidí z Ráje, příběh Abela i Kaina, oběť praotce Abraháma, ale především zjevení jediného Boha Izraele Mojžíšovi v ohnivém keři - udělením Desatera přikázání božímu lidu pak celé pásmo vrcholí.

Samo čtení je koncertem i divadlem jednoho herce: František Derfler při něm nespoléhá jen na své "patriarchální" hlasové dispozice, kterých bylo využito při projektu Archa 2000. Svaté texty Písma nečte pouze jako literaturu, dokáže přesně hlasově odlišit podstatné významy, kterých bývá často několik a prokmitávají různými rovinami událostí a výkladů. Ani v těch nejvypjatějších dramatických okamžicích se Derfler neuchyluje k příliš názorné ilustrativnosti nebo patosu.

Dramaturgickým problémem zůstává snad - ve srovnání s ostatními texty - jen neúměrná délka příběhu Josefa a jeho bratří. Český překlad francouzské Jeruzalémské bible, ze kterého Derfler čerpal a místy nepatrně text upravil, je exaktnější než kolektivní dílo zvané český ekumenický překlad, ale ani jeho původci se místy nevyvarovali otřelých slov, která při soustředěném poslechu zbytečně ruší.

Své nezastupitelné místo má v Derflerově projektu také hudební doprovod Dana Dlouhého, vedoucího Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA - ani on neilustruje a nepodbarvuje čtené svaté texty, jak tomu při podobných příležitostech bývá bohužel zvykem. Tvoří jejich "podloží" stejně jako lidský hlas, se kterým se občas spojuje i kontrapunkticky a snaží se vymezit potřebný duchovní prostor pro reliéfní zpřítomnění slov, která nás provázejí a budou provázet "od pokolení do pokolení..."