Divadlo na ulici, v šapitó, ve vlaku nebo na vodě

20. červenec 2017
Slovo o divadle

Divadelní prázdniny se, jak známo, týkají pouze kamenných divadel. Umělci pouličního divadla nebo kočovné divadelní společnosti mají právě v létě nejvíc napilno.

Vysíláme 22. července v 17:00.

Teatro Tatro

V pořadu Slovo o divadle se zaměříme na divadelní produkce, které se hrají na ulici, v šapitó, ve vlaku a dalších netradičních místech. Představí se slovenské Teatro Tatro nebo katalánsko-argentinsko-italský performer Adrian Schvarzstein, řeč bude o chystaném vlakovém projektu Kredenc v režii Filipa Nuckollse nebo o festivalu barokního divadla Theatrum Kuks.

Teatro Tatro

Hned zkraje prázdnin ožívá pražský veřejný prostor festivalem pouličního divadla Za dveřmi. Pozvání na festival letos přijalo mimo jiné i slovenské Teatro Tatro, které existuje od roku 1990. Za dlouhých sedmadvacet let prošlo mnoha proměnami – od stálé divadelní scény ve Vysokých Tatrách, přes putování s maringotkou a koněm po zapadlých vískách doma i v zahraničí až po pořízení šapitó (to první bylo dokonce vlastní výroby), se kterým vystupují dodnes. Na to vše vzpomíná zakladatel a režisér divadla Ondrej Spišák. V Praze představilo Teatro Tatro svoji inscenaci Cirkus Charms, která byla inspirovaná dílem Cirkus Šardam ruského básníka a spisovatele Daniila Charmse. Zavádí nás mezi akrobaty, klauny, tanečnice na laně, fakíry a krotitele divé zvěře, kde vše je tak trochu surreálné, kde nic není tak, jak se na první pohled jeví.

Adrian Schvarzstein, Greenman

Kromě Teatra Tatra přijel na festival Za dveřmi i katalánsko-argentinsko-italský performer Adrian Schvarzstein. Už před dvěma lety se s ním mohli seznámit obyvatelé a návštěvníci Plzně. Tehdy se ulicemi pohyboval jako Zelený mužík, pro kterého neplatí žádná pravidla. V Praze vystupoval nejen jako tento podivuhodný marťan, ale spolu s litevskou tanečnicí a performerkou Jūratė Širvytė-Rukštele se proměnili ve zvláštní pár z 30. let minulého století s hrajícím kufrem v ruce. Občas někomu vezmou svačinu a darují ji jinému kolemjdoucímu, na plůtek u venkovní kavárny napíšou křídou, že vše je zdarma, zastaví silniční provoz a bez rozpaků nasednou na odtahový vůz. S dojemnou naivitou spojují neznámé, rozdávají úsměvy a každé situace dokážou využít jako impulzu pro další divadelní výstup. Adrian Schvarzstein který se improvizovat učil u nositele Nobelovy ceny Daria Fo, má za sebou zkušenost s comedií dell'arte, s novým cirkusem, operou, barokní hudbou a řadou dalších uměleckých žánrů. Věnuje se ale především pouličnímu divadlu, které považuje za to nejopravdovější divadlo. „Jde o přímé, opravdové, silné, konkrétní setkání s divákem. A tomu jsem propadl. Když vidíte ty úsměvy, tu důvěru, kolikrát až dětsky nevinnou, je to úžasné. Díky naší provokaci se veřejný prostor stává naším, ztrácí se pojem vlastnictví, individuality, všechno je sdílené. To je něco, co z téhle práce dělá nádhernou vášeň,“ říká Adrian Schvarzstein o své posedlosti pouličním divadlem.

Adrian Schvarzstein, Greenman

S divadlem se v letních měsících nemusíme setkat jen v ulicích a na náměstích, ale třeba i ve vlaku. Režisér Filip Nuckolls si splnil dlouholetý sen: chystá divadelní inscenaci, která se bude odehrávat v motoráčku na trase mezi Lovosicemi a Libčevsí. Projekt Kredenc, v kterém se mísí činohra, pohybové, loutkové a hudební divadlo s novým cirkusem, bude mít premiéru 16. srpna a jeho ústředním tématem bude České Středohoří.

Konec srpna bude patřit festivalu barokního a barokem inspirovaného umění THEATRUM KUKS, který se koná od 23. do 27. srpna. Letošní program nabídne na dvacet produkcí. Vystoupí hudební tělesa Ensemble Damian nebo Ensemble Inégal, divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten či slovinsko-český loutkář Matija Solce. Nově budou součástí festivalu umělecké dílny pod vedením profesionálních lektorů, víkendové dílny pro děti a rozmanitý doprovodný program.

Spustit audio