Dilema Emila. Život si běhá, kudy chce. Hra o Emilu Zátopkovi

„Život si běhá, kudy chce. Kdyby běhal jen po vyznačené trase, byla by to děsná nuda,“ shrnuje svůj osud Emil Zátopek ve hře Tomáše Dianišky Dilema Emila, když vyčerpaný sedí v maringotce a ohlíží se za svým pestrým životem. Vzpomíná na práci v gumárně, nechuť k běhání, seznámení se závodníkem Janem Haluzou, druhou světovou válku, svatbu s oštěpařkou Danou Ingrovou, která se stejně jako Zátopek narodila 19. září 1922, běžecké úspěchy jak na domácí půdě, tak především v zahraničí, spolupráci s režimem.

„Ústřední linku tvoří žaloba na komunistického poslance Viléma Nového, kterou Zátopek spolu s dalšími osobnostmi podal kvůli křivému nařčení v souvislosti s upálením Jana Palacha. Ten o nich prohlásil, že Palacha k činu naváděli. Přesto se nejedná o soudní drama. Snažil jsem se vytvořit svižnou komedii, obsahující všechny důležité momenty Zátopkova života,“ říká autor a režisér rozhlasové hry Tomáš Dianiška.

Život si běhá, kudy chce. Kdyby běhal jen po vyznačené trase, byla by to děsná nuda.

Dianiška díky rychlým střihům, v nichž se střídá nadsázka a vážnost, kýč a sentiment, citlivost a ostrost, vytvořil zábavnou rozhlasovou hru, jež posluchače zaujme i po zvukové stránce. Veškeré scény, v nichž Zátopek sportuje, se natáčely v exteriérech, přímo na hřišti: díky tomu zní dechy, kroky a běh velmi přirozeně. Zvukový design doplňují také některá autentická hlášení sportovních komentátorů či zpravodajců.