Diktátor času. Výstava a kniha představuje Laternu magiku jako médium, instituci i politikum
Kolem Laterny magiky je rušno. Po čtyřech letech se završil vědecký výzkum, jehož výsledkem je výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace a kniha Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky.
V roce 2010 získal Národní filmový archiv objemný korpus nezpracovaných filmových dotáček z představení Laterny magiky. Jde o atypický filmový materiál, který nemá úvodní ani závěrečné titulky a bez kontextu divadelního představení nedává valný smysl. Hlavní cíl projektu tak představovalo řádné ošetření a katalogizace tohoto unikátního kulturního dědictví, které dokonce vzbudilo pozornost mezinárodní organizace UNESCO. Podle kurátorky Kateřiny Svatoňové však nejde jen o zasazení Laterny magiky do historických, estetických a kulturních souvislostí, ale také o ambici vnímat ji jako svébytnou, multimediální a stále živoucí formu. Slovo „aktualizace“ v názvu výstavy tak znamená, že Laterna magika není jen historickým artefaktem, ale výzvou pro současné umělce, kteří aktuálními výrazovými prostředky reagují na vybrané rysy tohoto komplexního fenoménu.
Laterna magica jako laboratoř – a její součástky
Druhá z kurátorek projektu, Lucie Česálková, pak v rozhovoru pro filmové Reflexe vysvětluje, proč lze o Laterně magice přemýšlet jako o svébytné laboratoři. V důsledku úspěchu těchto představení na Expu 58 v Bruselu se Československu podařilo se prezentovat jako technologická velmoc. Laterna magika tak zpočátku spadala pod Československý státní film, kde mělo docházet k tomuto rozvoji. V důsledku značných finančních nákladů a díky vývoznímu potenciálu revuálních pásem technologický vývoj poněkud stagnoval, nicméně v 70. letech se pod vedením Josefa Svobody vrací idea Laterny magiky jako místa zasvěceného nejrůznějším inovacím a uměleckým experimentům. Objevují se celovečerní dramatická představení, která reagují na dobovou společnost a tematizují situaci umělce v ní či vztah společnosti k životnímu prostředí. Jak upozorňuje Kateřina Svatoňová, výstava nabízí pohled na rozloženou Laternu magiku a rozkrývá její jednotlivé součástky. Přesto nenabízí odpovědi na všechny otázky, a proto ji doprovází vydaná publikace, mapující Laternu magiku jak z mediálně teoretického hlediska, tak jako instituci a politikum.
Jiná v Praze, jiná v Brně
Výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace byla k vidění v létě v Domě umění města Brna; na podzim v pozměněné podobě probíhá v pražské MeetFactory. Zatímco výstava v Brně návštěvníkům promítla řadu filmových dotáček, pražská část se zaměřuje spíš na fenomén Laterny magiky pohledem současných umělců. Probíhá do 10. listopadu 2019. V rozhovoru s oběma kurátorkami se dozvíte, co se skrývá za názvem knihy Diktátor času, tematický rozptyl představení Laterny magiky i překvapení, která přináší současný pohled na dochovaný filmový materiál.
Související
-
Kánon100. Sedm z deseti nejlepších českých filmů je ze 60. let. A všechny jsou hrané
Vyberte nejlepší český film za 100 let dějin kinematografie 1918-2018!
-
Život a dílo Františka Vláčila jedno jest, říká autor první monografie o českém filmovém básníkovi
Po osmi letech práce a třech dekádách zájmu o dílo Františka Vláčila vydal Petr Gajdošík úctyhodnou osmisetstránkovou monografii jednoho z nejzásadnějších českých režisérů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.