Diktátor času. Výstava a kniha představuje Laternu magiku jako médium, instituci i politikum
Kolem Laterny magiky je rušno. Po čtyřech letech se završil vědecký výzkum, jehož výsledkem je výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace a kniha Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky.
V roce 2010 získal Národní filmový archiv objemný korpus nezpracovaných filmových dotáček z představení Laterny magiky. Jde o atypický filmový materiál, který nemá úvodní ani závěrečné titulky a bez kontextu divadelního představení nedává valný smysl. Hlavní cíl projektu tak představovalo řádné ošetření a katalogizace tohoto unikátního kulturního dědictví, které dokonce vzbudilo pozornost mezinárodní organizace UNESCO. Podle kurátorky Kateřiny Svatoňové však nejde jen o zasazení Laterny magiky do historických, estetických a kulturních souvislostí, ale také o ambici vnímat ji jako svébytnou, multimediální a stále živoucí formu. Slovo „aktualizace“ v názvu výstavy tak znamená, že Laterna magika není jen historickým artefaktem, ale výzvou pro současné umělce, kteří aktuálními výrazovými prostředky reagují na vybrané rysy tohoto komplexního fenoménu.
Laterna magica jako laboratoř – a její součástky
Druhá z kurátorek projektu, Lucie Česálková, pak v rozhovoru pro filmové Reflexe vysvětluje, proč lze o Laterně magice přemýšlet jako o svébytné laboratoři. V důsledku úspěchu těchto představení na Expu 58 v Bruselu se Československu podařilo se prezentovat jako technologická velmoc. Laterna magika tak zpočátku spadala pod Československý státní film, kde mělo docházet k tomuto rozvoji. V důsledku značných finančních nákladů a díky vývoznímu potenciálu revuálních pásem technologický vývoj poněkud stagnoval, nicméně v 70. letech se pod vedením Josefa Svobody vrací idea Laterny magiky jako místa zasvěceného nejrůznějším inovacím a uměleckým experimentům. Objevují se celovečerní dramatická představení, která reagují na dobovou společnost a tematizují situaci umělce v ní či vztah společnosti k životnímu prostředí. Jak upozorňuje Kateřina Svatoňová, výstava nabízí pohled na rozloženou Laternu magiku a rozkrývá její jednotlivé součástky. Přesto nenabízí odpovědi na všechny otázky, a proto ji doprovází vydaná publikace, mapující Laternu magiku jak z mediálně teoretického hlediska, tak jako instituci a politikum.
Jiná v Praze, jiná v Brně
Výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace byla k vidění v létě v Domě umění města Brna; na podzim v pozměněné podobě probíhá v pražské MeetFactory. Zatímco výstava v Brně návštěvníkům promítla řadu filmových dotáček, pražská část se zaměřuje spíš na fenomén Laterny magiky pohledem současných umělců. Probíhá do 10. listopadu 2019. V rozhovoru s oběma kurátorkami se dozvíte, co se skrývá za názvem knihy Diktátor času, tematický rozptyl představení Laterny magiky i překvapení, která přináší současný pohled na dochovaný filmový materiál.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Kultovní vysílač Liblice jde k zemi. Poslechněte si mysteriózně špionážní krimi z dílny VOSTO5
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
