Diktátor času. Výstava a kniha představuje Laternu magiku jako médium, instituci i politikum

Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky
Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Kolem Laterny magiky je rušno. Po čtyřech letech se završil vědecký výzkum, jehož výsledkem je výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace a kniha Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky.

Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

V roce 2010 získal Národní filmový archiv objemný korpus nezpracovaných filmových dotáček z představení Laterny magiky. Jde o atypický filmový materiál, který nemá úvodní ani závěrečné titulky a bez kontextu divadelního představení nedává valný smysl. Hlavní cíl projektu tak představovalo řádné ošetření a katalogizace tohoto unikátního kulturního dědictví, které dokonce vzbudilo pozornost mezinárodní organizace UNESCO. Podle kurátorky Kateřiny Svatoňové však nejde jen o zasazení Laterny magiky do historických, estetických a kulturních souvislostí, ale také o ambici vnímat ji jako svébytnou, multimediální a stále živoucí formu. Slovo „aktualizace“ v názvu výstavy tak znamená, že Laterna magika není jen historickým artefaktem, ale výzvou pro současné umělce, kteří aktuálními výrazovými prostředky reagují na vybrané rysy tohoto komplexního fenoménu.

Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Laterna magica jako laboratoř – a její součástky

Druhá z kurátorek projektu, Lucie Česálková, pak v rozhovoru pro filmové Reflexe vysvětluje, proč lze o Laterně magice přemýšlet jako o svébytné laboratoři. V důsledku úspěchu těchto představení na Expu 58 v Bruselu se Československu podařilo se prezentovat jako technologická velmoc. Laterna magika tak zpočátku spadala pod Československý státní film, kde mělo docházet k tomuto rozvoji. V důsledku značných finančních nákladů a díky vývoznímu potenciálu revuálních pásem technologický vývoj poněkud stagnoval, nicméně v 70. letech se pod vedením Josefa Svobody vrací idea Laterny magiky jako místa zasvěceného nejrůznějším inovacím a uměleckým experimentům. Objevují se celovečerní dramatická představení, která reagují na dobovou společnost a tematizují situaci umělce v ní či vztah společnosti k životnímu prostředí. Jak upozorňuje Kateřina Svatoňová, výstava nabízí pohled na rozloženou Laternu magiku a rozkrývá její jednotlivé součástky. Přesto nenabízí odpovědi na všechny otázky, a proto ji doprovází vydaná publikace, mapující Laternu magiku jak z mediálně teoretického hlediska, tak jako instituci a politikum.

Repro: Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky

Jiná v Praze, jiná v Brně

Výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace byla k vidění v létě v Domě umění města Brna; na podzim v pozměněné podobě probíhá v pražské MeetFactory. Zatímco výstava v Brně návštěvníkům promítla řadu filmových dotáček, pražská část se zaměřuje spíš na fenomén Laterny magiky pohledem současných umělců. Probíhá do 10. listopadu 2019. V rozhovoru s oběma kurátorkami se dozvíte, co se skrývá za názvem knihy Diktátor času, tematický rozptyl představení Laterny magiky i překvapení, která přináší současný pohled na dochovaný filmový materiál.  

Repro: Laterna magika: Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky
Spustit audio

Související