Dhafer Youssef je opět nomádem hudebních fúzí
„Kdybych se narodil v Africe, byl bych bubeníkem. Kdybych se narodil v New Yorku, hrál bych na saxofon, ale narodil jsem se v Tunisku, proto hraji na loutnu oud," to říká o sobě Dhafer Youssef, který už od svých devatenácti let kočuje za hudbou a sbírá inspirace po téměř celém světě. Nechává se ovlivňovat jazzem, elektronikou i artificiální hudbou, ovšem jeho arabské kořeny se v něm po celou dobu proplétají jako červená nit.
Třiačtyřicetiletý Dhafer už v útlém dětství věděl, že hudba bude tím, co ho bude provázet po celý život. Začínal s nástrojem podomácku vytvořeným z plechovek od sardinek a výpletů z kol, a aniž by znal notový zápis, zpíval a hrál na svatbách, až si vydělal na první opravdovou loutnu oud. Dnes je mezinárodně a vysoce uznávaným umělcem, mezi jehož spolupracovníky patří například Uri Cane, Markus Stockhausen, Nils-Petter Molvaer, Eivind Aarset, ale třeba i Iva Bittová. Dhafer Youssef absorboval do sebe arabské vlivy, súfijskou tradici, zpěv muezzinů a evropský jazz a všechna tato ovlivnění pokládá a vrství na své desky. Ta letošní nazvaná Abu Nawas Rhapsody se stává jeho šestou sólovou.
Dhaferův globální přístup k hudbě začal už v pěti letech, kdy se stal muezzinem a jak sám říká, tam hudbu nikdo nerozlišoval podle toho, zda to byl jazz, vážná hudba nebo něco jiného. Z toho vychází i na svých deskách, které jsou jednou smíchané mystickými zvuky a arabským lyrismem, podruhé elektronickými prvky s funkovým nádechem a nebo čistým ambientem orientálního typu. Novinka Abu Nawas Rhapsody se po předchozích počinech jako například Digital Prophecy a Divine Shadows, které produkoval ve spolupráci s norskými špičkami nujazzu, navrací do spirituálnějších a klidnějších vod. Už v roce 2008 se Dhafer rozhodl zaměřit se na akustickou k jazzu inklinující formaci. Tu se mu na nejnovějším albu podařilo uskutečnit, tvoří ji třiadvacetiletý arménský klavírista Tigran Hamasyan, Chris Jennings, konstrabasista z Kanady, a newyorský bubeník Mark Guiliana. Kombinace, která v sobě odráží možná lepší obraz, než Dhafer původně zamýšlel. Rukopis Marka Guiliany energicky vyvažuje poklidné a občasně naléhavě vypjaté plochy Dhaferova zpěvu a talent Tigrana Hamasyana brilantní technikou improvizací navrstvuje nejen zvukovou intenzitu.
Abu Nawas Rhapsody je z více jak poloviny dialogem zkušeného vokálu Muezzina Dhafera a klavíru Tigrana, do kterého se později přidává kontrabas a bicí pak energicky proráží cestu celé skladbě v jejím dalším vývoji. Arabská loutna oud má doplňující funkci především při repetování hlavních rytmických modelů, které se postupně instrumentálně vrství, sekvencují a proměňují do improvizačních částí.
Album Abu Nawas Rhapsody Dhafera Youssef, hudebníka, který svůj domov už má v Evropě, spojuje arabský svět se světem jazzové mystiky, která ve formě akustického uskupení vytváří plnohodnotný a záživný počin. Je to křehce vybalancované album.
