Detaily každodenního života alžbětinské doby mě fascinovaly. Poznáme přes ně i to, že dnes žijeme v lepší civilizaci, říká anglista Martin Hilský

6. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Hilský

Po temnotách doufám ve světlo. Tak znělo osobní heslo královny Alžběty I., jejíž době věnoval přední český anglista Martin Hilský posledních deset let života. Kniha Shakespearova Anglie: Portrét doby vyšla loni na podzim. Na Tři krále, tedy v den, kdy podle pohanské tradice začíná právě vláda světla, s ním ve Vizitce mluvila Markéta Kaňková.

Celý profesní život se anglista Martin Hilský věnuje překladům díla Williama Shakespeara, kompletní soubor vydal v roce 2011. Posledních deset let pak pracoval na knize Shakespearova Anglie. Místo v ní má politika, věda, umění, řemesla, zvyky a také imaginace a myšlení lidí, kteří – stejně jako Shakespeare – žili v době vlády královny Alžběty I. (1533 – 1603). Tento celostní text si prý sám řekl o čas i tvar. „Doba, o které jsem chtěl psát, byla chaotická. Pak jsem si ale uvědomil, že kdybych architekturu knihy zrušil, nebyla by ke čtení. Postupně se tak rodila její struktura: lidé a společnost, každodenní život, mentalita, imaginace a řeč. Celá kniha je o lidech, podobně jako Shakespearův zalidněný svět.“

Martin Hilský na knižním festivalu Svět knihy Praha 2011

Zatím nejobjemnější a nejdetailnější text na téma alžbětinské doby čítá 768 stran. Čtenář se v něm dozví například i to, jak vypadal nočník královny Alžběty, jak to dopadlo s prvním splachovacím záchodem anebo jak časté bylo domácí násilí. „Detaily každodenního života mě fascinovaly, já jim věřím. Přes detail poznáte hodně věcí velmi rychle. A také si na nich uvědomíte, že v mnoha ohledech dnes žijeme v lepší civilizaci,“ podotýká profesor Hilský.

Anglická reformace je úžasné drama

Během psaní knihy nedohledával jen fakta, ale hledal také sám sebe. A žasnul nad nově nabytými poznatky. Do celistvého tvaru si například utřídil znalosti spojené s anglickou reformací, tedy s obdobím, kdy Anglie v 16. století přestala uznávat autoritu římskokatolické církve. „Jakmile o reformaci přemýšlíte v příčinných souvislostech, vyjeví se vám jinak. Je to úžasný příběh, který jsem chtěl vyprávět jako drama, jež Shakespeare nikdy nenapsal. V jeho díle najdeme skoro všechno, ale téma reformace chybí.“ Nejde podle něj přitom jen o politickou a náboženskou reformaci, ale i o běžný život, o svátky, trávení času. „Chtěl jsem do toho jít bez předsudků a pokusit se o náhled, který dá každé straně, co jí patří, a zároveň podchytí paradoxy doby.“

Prezident Václav Klaus udělil v roce 2011 Medaili Za zásluhy Martinovi Hilskému za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství

S reformací úzce souvisí obecnější téma, které Hilského při přípravě knihy fascinovalo, a tím je právě mentalita: čemu se lidé smáli a čemu se naopak smát nesměli, jak vypadala katolická a jak evangelická slza. A také zásadní problém tehdejší populace: co se s člověkem stane po smrti? „Poznat mentalitu lidí je dobré i dnes, člověk se tak třeba dost seznámí i s aktuální Anglií.“ Právě brexit byl jedním z dalších témat Vizitky, Hilský v ní ale mluvil také například o svém vztahu k Shakespearově komedii Večer tříkrálový, o lásce k hudbě anebo o krásách a komplikacích překladu blankversu.

Spustit audio