Den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Slavná postapokalyptická sci-fi Johna Wyndhama na Vltavě

17. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Den trifidů

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Co nastane, když většina lidí přijde o zrak? Konec civilizace. Poslechněte si slavnou postapokalyptickou sci-fi Johna Wyndhama v podání Norberta Lichého. On-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání. 

Účinkuje: Norbert Lichý
Připravila: Eva Lenartová
Překlad: Jaroslav Kořán
Zvuk: Marek Hoblík
Hudba: Nikos Engonidis
Režie: Tomáš Soldán
Natočeno: v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 2017

Postapokalyptická sci-fi The Day of the Triffids, Den trifidů, vyšla poprvé v roce 1951 a britský spisovatel John Wyndham se v osmačtyřiceti letech stal konečně slavným. Den trifidů čerpá z atmosféry doznívajícího traumatu druhé světové války a ovlivněn je zneklidňujícím obdobím války studené. A tak je Wyndhamův románový příběh možná více psychologickým než sci-fi románem. 

Čtenář se stává pozorovatelem boje o záchranu lidství ve světě, ve kterém během několika hodin praská tenká skořápka civilizace, v němž končí platnost veškerých konvencí a který, viděno – či přesněji řečeno neviděno – lidskýma očima, přestává ve své staré podobně existovat. Lidstvo je zasaženo slepotou a hrstka vidících mužů a žen začíná bojovat o vlastní přežití. Spolu i mezi sebou. Za něco a proti něčemu.

Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.

Wyndham barvitě popisuje nejrůznější komunity, vznikající a často taky zanikající na rozdílných principech soužití. V závislosti na podmínkách přežití začínají mravní a morální kategorie měnit svůj obsah a je potřebné je znovu definovat. Hrdinové vyprávění musejí nejenom najít sílu, ale především důvod k žití a pak taky zcela nový modus vivendi.

Norbert Lichý při natáčení

Představa zkázy civilizace je dnes tak málo fantastická, že se současným čtenářům, potažmo posluchačům, může příběh jevit zcela reálným. Pravda, útočící rostliny se mohou zdát trochu legrační, ale po pravdě řečeno hrají téměř okrajovou roli, a co jiného vymyslet, když už téměř o dvě desítky let dříve poslal Karel Čapek na lidi své mloky…

Román přeložil v roce 1971 Jaroslav Kořán. Dnes už úsměvně působí skutečnost, že jakkoli si John Wyndham vybral za zemi původu člověkem vyšlechtěných trifidích monster Sovětský svaz, českému cenzoru se tehdy zdála vhodnější spíše Čína. A tak to taky ve většině následujících reedic zůstalo. Rozhlasová úprava vychází z odeonského vydání z roku 1990, které respektuje původní překlad Jaroslava Kořána.

autor: ele
Spustit audio

Související