Den s Petrem Bezručem na Vltavě. Speciální vysílání z Lysé hory k výročí 150 let od narození slezského barda

16. září 2017
02412427.jpeg

Kdo vlastně byl Petr Bezruč? A kdo Vladimír Vašek? Kdo byl autorem démonických veršů a kdo banálních veršovánek? A proč nás nepřestávají zneklidňovat Slezské písně? Odpovědi patrně nenajdeme, ale vydáme se na vzrušující cestu hledačů, jež nemajíce jasného cíle, oddávají se nadšenému bloudění. Přímo z Lysé hory, na jejíž vrchol básník často rád chodil, se v sobotu 16. září přihlásily va Lenartová a Renáta Spisarová, aby nás provedly osmihodinovým vysíláním inspirovaným osobností a dílem Petra Bezruče.

Připravili jsme například dva živé koncerty, živě provedené scénické pásmo, kritická diskuse, humoreska Ludvíka Němce Die Idiotische Idee i hra Martina Františáka Nejasné nebe, v níž hlavní roli dostala Maryčka Magdonova. Z nadmořské výšky 1323 metrů se vám poprvé přihlásíme v pravé poledne.

Petr Bezruč se stal ikonickou postavou komunistické propagandy. A přesto... Temná i laskavá síla Slezských písní nedala se zašlapat hrubě profánním zneužitím. A tak i dnes, padesát devět let po Bezručově smrti, vstoupíte-li do staré havířské hospody a přisednete k vysloužilým havířům, každý z nich s rozpačitou hrdostí zacituje pár veršů...

Zapomenutý básník?

Zneužití Bezručova jména i díla však přece jen udělalo své. Trvalo téměř půlstoletí, než po kritickém vydání Slezských písní Oldřicha Králíka, Viktora Ficeka a Ladislava Pallase vyšla v roce 2016 nová edice Michala Kosáka, Jiřího Flaišmana a Kristýny Merthové. V Ostravě, kde verše Petra Bezruče vlastně nikdy zcela neutichly, proběhl v mezidobí vášnivý spor o autorství Slezských písní. Pravda je, že léta přirozeného čtenářského nezájmu o Petra Bezruče vnímání Slezských písní prospěla. Dvojlomnost Bezručova díla i osobnosti je znovu vzrušujícím tématem literárním vědcům i inspirací tvůrcům. Bezruký básník prchající před sebou samým se stal například ve hře Jana Balabána, Ivana Motýla a Marina Františáka Bezruč?! smutným hrdinou, jehož příběh na jeviště přivedl soubor ostravského divadla Petra Bezruče.

Na Lysou!

Prostřednictvím reportážních vstupů jsme už během dopolední Víkendové přílohy Jiřího Kamena sledovali cestu hrstky statečným turistů, kteří se společně s herci Národního divadla moravskoslezského vydali vzhůru. Od pravého poledne až do 20 hodin pak Vltava odvysílala sérii pořadů inspirovaných či zabývajících se Petrem Bezručem. Přímo z vrcholu Lysé hory se deset minut po poledni přihlásil Ensemble FLAIR Jana Rokyty, nadžánrová kapela, která vychází z moravské lidové tradice a nabízí symbiózu hudby lidové a vážné. Jan Rokyta pro tu příležitost složil písně na texty Petra Bezruče a Josefa Kaluse. Zpěvačku ansámblu, Kláru Obručovou, jsme slyšeli i ve výběru z Moravské lidové poezie v písních Leoše Janáčka. Na téma Petr Bezruč v české hudbě promluvil muzikolog Karel Boženek, který vedle Janáčka uvedl skladby Vítězslava Nováka, J. B. Foerstera, Jaroslava Křičky nebo Arnošta Rychlého.

Martin Františák: Nejasné nebe

Pavla Dostálová jako Maryčka při natáčení rozhlasové hry Martina Františáka Nejasné nebe

Premiéra rozhlasové hry inspirované slavnou básní Petra Bezruče Maryčka Magdonová on-line k poslechu do pátku 22. září 2017.

Ve 14 hodin začala premiéra rozhlasové hry Martina Františáka Nejasné nebe, inspirována baladou Maryčka Magdónova, kterou v ostravském studiu natočil režisér Tomáš Soldán s Norbertem Lichým, Pavlou Dostálovou a Karlem Čepkem v hlavních rolích. Nemalou úlohu v příběhu hraje také hudba Tomáše Vtípila.

Vody jí nepodá žádná jiná. Ale je chudobná, nemá nic, nejhezčí děvucha od Těšína, nejhezčí děvče z Žermanic. Je od Těšína - Maryčka...

Také tato slova zazněla v průběhu dalšího koncertu z Lysé hory. Začal v 15.25 a hostem bylo legendární Pěvecké sdružení moravských učitelů pod vedením sbormistra Jiřího Najvara. V rámci živě vysílaného koncertu z Lysé hory zazněly mimo jiné dva za tří vrcholných mužských sborů Leoše Janáčka, jež vznikly na základě Bezručových básní.

Předchozí hodinu jste pak mohli strávit u živě přenášeného scénického pořadu Ortel samoty, který z básní a korespondence Petra Bezruče a vzpomínek Zdenky Tomáškové společně se saxofonistou Tomášem Zetkem a režisérkou Simonou Nyitraiovou připravil Tomáš Jirman. Před bezručovským kabaretem brněnského spisovatele Ludvíka Němce Die Idiotische Idee jsme posluchačům Vltavy nabídli ještě záznam diskuse literárních historiků Jana Malury a Zdeňka Smolky, jež se sešli nad Slezskými písněmi. No a v závěru večera nás publicista a historik Ivan Motýl v pořadu Třesk číší slyšel jsem podle Ostravice provedl oblíbenými frýdeckými hospodami Petra Bezruče.

Bezručovské odpoledne na Lysé hoře, během kterého se ke slovu kromě jiných dostali taky básník a literární historik Petr Hruška, televizní publicista a vášnivý turista Jaromír Šlosar nebo tématem autorství Slezských písní zaujatý Jarek Nohavica, připravily Eva Lenartová a Renáta Spisarová z Tvůrčí skupiny Drama a literatura a Tvůrčí skupina Hudba.

Autoři:Eva Lenartová, Renáta Spisarová