Den s Frankem Zappou

02201805.jpeg

Frank Zappa se narodil v Baltimoru 21. 12. 1940. Jeho otec přišel do Ameriky z oblasti severní Sicílie a v jeho krvi se mísil původ sicilsky, řecky, arabsky i francouzsky.

Svůj život prožil v Kalifornii anebo na šňůrách s různorodými skupinami takřka po celém světě. Celý život neúnavně pracoval a zanechal obrovský a inspirativní odkaz. Zemřel 4. 12. roku 1993 na rakovinu prostaty ve věku pouhých 52 let. Modla českých rockerů, ale i některých skladatelů vážné hudby. Osobnost, která dokázala přitáhnout pozornost příznivců jak svou hudbou, tak i svými postoji, výroky a názory. V čem byl Frank Zappa tak výjimečný, v čem tak uhrančivý, překvapivý i přesvědčivý? Na hudební scéně se neobjevila jiná osobnost, která by dokázala podobným způsobem překračovat hranice výchozího rockového stylově-žánrového rámce a pracovat s tak hlubokým smyslem pro detail. Hudba Franka Zappy je od poloviny 60. let, kdy vstoupil na scénu, plná složitých rytmů, proměn metrických vzorců, tempa a dynamických odstínů.

Vychází z rhythm & blues, ale místy se blíží jazzu, místy hudbě vážné. Paroduje dobové manýry rozličných směrů populární hudby 50. let i pozdějších směrů, a to takovým způsobem, že z nich dokáže při vší ironii vytěžit i maximum jejich estetických předností. K tomu přistupuje dobře pochopené poučení z tvorby avantgardních skladatelů, jakými byli Edgar Var`ese nebo Igor Stravinskij. Zappa se zároveň vždy zajímal o nejnovější výdobytky technologického rozvoje. Po dokonalém osvojení elektrické kytary jako nástroje rockových stylů i jazzrockových sólových improvizací získávaly mnohé jeho skladby nový rozměr od roku 1983. Pořídil si takzvaný synclavier, který mu umožňoval pracovat pomocí počítačových programů prostřednictvím klaviatury s ještě složitějším a členitějším rytmickým potenciálem a zvukovým materiálem. Například použít nahrávku svého staršího kytarového sóla a melodii rozlámat na segmenty a přearanžovat tak, aby každý tón zněl v jiném zvukovém rejstříku. Jeho hudba je vždy bohatá na významové citace, odkazy a symboly. Množství narážek, odkazů a překvapivých souvislostí se projevuje v hudebních motivech, v textových obratech a sloganech i v průpovídkách, které na koncertech i studiových nahrávkách spojují jednotlivé skladby.

02205156.jpeg

Některé narážky, odkazy a citace jsou pevně svázány s dobovou společenskou situací USA a pro českého posluchače bylo nelehké, někdyi nemožné jim všem rozumět. Přesto, spíše tak nějak intuitivně, Zappa našel právě v Československu nesmírné množství obdivovatelů a následovníků, počínaje proslulou undergroundovou skupinou Plastic People of the Universe, kterou k názvu inspirovala jedna z jeho písní. Autor nejkvalitnější zappovské biografie Neil Slaven jej nazval Elektrickým Don Quiotem. A vskutku, Frank Zappa jakoby celý život bojoval s větrnými mlýny. Pro nás, Čechoslováky, se stal vedle Johna Lennona jedním z nejsilnějších symbolů svobody a boje za demokratická práva. Už proto, že byl Američan (Amerika byla v našich očích zemí nezávislosti a svobody), ale také proto, že i v rodných Spojených státech tento muž, který se soustavně vysmíval společenským nešvarům, šťoural do politických problémů a stavěl se provokativně čelem ke všem možným překážkám, narážel ve své zemi na nejrůznější bariéry konvencí, předsudků a zákazů.

Ať již přímo slovně či prostřednictvím zvuků a rytmů, vždy říkal přímo a bezostyšně, co si myslel. A tak není divu, že někteří ho milovali, jiní nenáviděli. Říkal: „Jsem něco jako žurnalista. Mám právo říct, o jakémkoli tématu, co si myslím.“ Ve sdělnosti svých písní a koncertních vystoupení se někdy dostal až k hranicím funkcí někdejších kramářských písní. Některé jeho texty byly opravdu dobově aktuálním komentářem okolního dění, byť často potřeštěným a funkčně vulgárním. Jejich konkrétní varianty zazněly třeba jen jednou nebo dvakrát. Jiné měly od počátku platnost nadčasovou. Gramodesky se Zappou a jeho formacemi Mothers of Invention nebo jen Mothers byly hojně frekventovaným a velice žádaným artiklem na tzv. burzách desek (na černém trhu s gramodeskami v 70. a 80. letech 20. století). Dokonce u nás začal pracovat fan club zanícených zappologů, který na rozdíl od fan clubů obyčejných pop hvězd vyvíjel velmi seriózní činnost včetně pořádání konferencí, přednášek, přehrávek a vydávání samizdatového bulletinu. Možná by se dalo i s jistou mírou nadsázky říct, že obliba Franka Zappy v Československu místy přerůstala do svého druhu pěstování kultu osobnosti, který v určitých momentech přerůstal až do nekritického zbožňování. Však byl také sám umělec velmi překvapen, když se s těmito skutečnostmi během svých dvou návštěv u nás v letech 1990 a 1991 seznamoval. Zappova hudba stále žije a vrací se na hudební nosiče i na koncertní pódia. Každým rokem v červenci se například koná v německém Bad Doberan festival Zappanale, kam se z celého světa sjíždějí zájemci i hudebníci, milující a hrající Zappovy písničky. Český orchestr Agon nastudoval pod vedením Petra Kofroně některé Zappovy kompozice z oblasti vážné hudby již v roce 2000 a o tři roky později se tento repertoár stal dokonce součástí festivalu Pražské jaro. Na koncertě Pocta Franku Zappovi ve Veletržním paláci v sobotu 17. května zazněla poprvé na Pražském jaru i rocková hudba. Provedení některých Zappových skladeb se ujala (byť tehdy ne úplně nejzdařileji) skupina Pražský výběr s Michaelem Kocábem a Michalem Pavlíčkem.

02204779.jpeg

Výjimečnost Franka Zappy Hudba Franka Zappy je plná harmonických a formových zvratů, tempových a dynamických odstínů, složitých střídaných rytmů a rychlých melodických skoků i dlouhých improvizací. Výchozím stylově-žánrovým hudebním druhem je Zappovi rock 60. let, avšak Zappova tvorba eklekticky přesahuje do ostatních oblastí, zejména do jazzu, jazz rocku a do soudobé vážné hudby. Kontext soudobé vážné hudby vychází zejména ze Zappova obdivu ke skladatelům jako Edgar Varèse, Igor Stravinský, Pierre Boulez, Charles Ives nebo Karlheinz Stockhausen. Důležitou součástí Zappovy hudby jsou hudební citace a odkazy na nejrůznější styly a žánry nebo konkrétní skladby, využívané často k parodickým účelům. Podobně i v textové rovině můžeme nacházet řadu souvislostí a návazností, zejména na kulturní sociální a politické reálie, vázané na americkou společnost. Zappa se otevřeně vysmíval nejrůznějším společenským předsudkům a nešvarům. Řadě dobově podmíněných souvislostí je dnes velmi obtížné porozumět, nicméně Zappova hudba je živá, aktuální a strhující i bez přímého porozumění textu.

Den s Frankem Zappou, program vysílání:

1:05 – 2:00 Soudobá hudba The Adventures of Greggery Peccary. Ensemble Modern hraje hudbu Franka Zappy. Připavila Wanda Dobrovská Pořad představuje hudbu Franka Zappy v úpravách německého skladatele Aliho Askina, který spolupracoval s Frankem Zappou jako jeho asistent v posledních dvou letech před skladatelovou smrtí. Uslyšíme skladby A Pig with Wings, The Adventures of Greggery Peccary, Put a Motor in Yourself, Revised Music for Low Budget Orchestra, Peaches en Regalia. Ústřední skladba Dobrodružství Greggeryho Peccaryho je krátkou rockovou operou, či spíše parodií opery: Titulním hrdinou je prasátko pecari, v jehož jméně je zase narážka na slavného herce Gregoryho Pecka. Roli prasátka ztvárnil anglický umělec Omar Ebrahim, jako vypravěč účinkuje David Moss. Ensemble Modern řídí Jonathan Stockhammer.

2:00 – 3:00 Noční vlna jazzu Big Band Zappa – Ed Palermo Big Band hraje hudbu Franka Zappy. Připravil Aleš Opekar Noční vlna jazzu představuje hudbu Franka Zappy v jazzovém aranžmá. S myšlenkou přišel jako první kapelník, saxofonista a kytarista Ed Palermo krátce po Zappově smrti v roce 1993. První album jazzových aranží se Zappovou hudbou vzniklo v roce 1997 pod názvem Ed Palermo Big band plays the music of Frank Zappa – the original Masters, známé také pod názvem Big Band Zappa. V následujícím čase pak ještě vznikla dvě další alba - Take Your Clothes Off When You Dance v roce 2006 a Eddy Loves Frank v roce 2009. Noční vlna jazzu představí skladby z prvního zmíněného alba s výjimkou té snad nejznámější skladby– Peaches En Regalia – která zazní až v pořadu Jazzofon po půl desáté dopoledne.

3:00 – 4:00 Mezi drakem a hadem Frank Zappa - Roxy & Elsewhere. Připravil Petr Dorůžka V pořadu Mezi drakem a hadem představí Petr Dorůžka album Roxy & Elsewhere, které vzniklo z živých nahrávek v losangelském klubu Roxy v prosinci 1973 a obsahuje tak i řadu Zapoových průpovídek z pódia a interakci s publikem.

9:00 – 9:30 Rondo kritické sondy do světa CD The Yellow Penguin. Pocta italského souboru Harmonia Ensemble Franku Zappovi. Připravila Wanda Dobrovská Wanda Dobrovská představí soubor Harmonia Ensemble, který tvoří čtveřice klasicky vzdělaných italských hudebníků, kteří hrají hudbu Franka Zappy. K předloze přistupují s respektem, ale zároveň s neutuchající touhou po změně a posunutí hranic. Jejich variabilní instrumentace dodává skladbám novou sílu, nečekané sólové kreace a nové hudební souvislosti.

9:30 – 10:00 Jazzofon Zappa a jazz pohledem Aleše Opekara Vyslechneme-li citát Franka Zappy z roku 1973: Jazz není mrtev, jen podivně zapáchá, můžeme se domýšlet, že Zappa jazzem trochu pohrdá. Není to ale tak. Aleš Opekar se pokusí shrnout vztah Franka Zappy k jazzu a dokumentovat poznatky na řadě hudebních ukázek. Zappa přímo jazz nehrál, ale měl k němu velmi blízko a rád spolupracoval s těmi nejlepšími jazzovým hudebníky, kterých si velmi vážil. Uslyšíme ukázky z alb Roxy & Elsewhere, Ed Palermo Big Band hraje hudbu Franka Zappy a Broadway the Hard Way. Další skladby a souvislosti přinese Jazzový podvečer se Zappovou myší Pavla Dostála.

10:15 – 1:30 Matiné s Jiřím Hlaváčem. Když byla hudba ještě králem (1/3). Účinkují Emma Johnson, Ryal Philharmonic Orchestra s Günterem Herbingem, Smetanovo kvarteto, Ivan Gajan, Komorní orchestr Žilina s Leošem Svárovským a Ensemble Modern. Na programu Bernhard Crusell, Bedřich Smetana, W. A. Mozart a reminiscence na Franka Zappu. Jiří Hlaváč zařadil do svého dnešního matiné mimo jiné i skladbu Franka Zappy Uncle Meat, avšak nikoli v původním, rockovém podání, nýbrž v přednesu renomovaného orchestru Ensemble Modern, který řídí sám Zappa.

13:40 – 15:00 Hudební galerie Civilization Phaze III. Výběr z posledního dvoualba Franka Zappy připravil Aleš Opekar Již v pořadu Soudobá hudba jsme slyšeli některé skladby z tohoto posledního projektu, na kterém Frank Zappa pracoval před svou smrtí. Civilization Phase III je jakousi Zappovou představou o opeře – pantomimě, vydané posmrtně na dvoualbu. Legrační a pro Zappův smysl pro pitoreskní situace příznačné jsou různé konkrétní souvislosti. Například to, že Zappa v kompozicích využívá monology i konverzace, nahrané v roce 1967 a potom 1991 tím způsobem, že mluvčí musel vsunout hlavu do ozvučnice klavírního křídla se sešlápnutým dozvukovým pedálem. Vzhledem ke stopáži dvoualba a také vzhledem k menší srozumitelnosti původních konverzací, museli jsme učinit pouze výběr z tohoto díla a vypustit zejména většinu mluvených pasáží. Zappa tuto hudbu komponoval i nahrával pomocí digitálního syntetizéru Synclavier, některé pasáže však hraje Ensemble Modern.

15:00 – 16:00 hudební doprovod Mozaiky – Frank Zappa Best of ve výběru Petra Dorůžky

16:30 – 17:00 Pauza Frank Zappa: Dog Breath Variations. – Outrage at Valdez. – Times Beach II. – Be-Bop Tango. – Pound for a Brown. – Exercise #4, Get Whitey. Hrají Ensemble Modern, řídí Frank Zappa. Pauzu Českého rozhlasu 3 – stanice Vltava vyplní ty skladby za alba The Yellow Shark v podání německého komorního orchestru Ensemble Modern, které se nebyly použity v ostatních komentovaných hudebně publicistických pořadech. Ensemble Modern byl založen ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1980 a skládá se z dvaceti špičkových hudebníků z různých zemí světa. Zaměřuje se na hudbu soudobých skladatelů, jako jsou Charles Ives, Olivier Messiaen, Kurt Weill, Edgard Varèse, Karlheinz Stockhausen, Conlon Nancarrow, Steve Reich a další. Nahrál též tři alba s hudbou Franka Zappy.

17:00 – 17:30 Slovo o hudbě To nejlepší ze Zappových partitur. Zamyšlení Lukáše Hurníka nad těmi Zappovými rockovými skladbami, které dalece přesahují do světa soudobé vážné hudby. Postřehy o kompozičních postupech, rytmech, vtipných názvech dalších souvislostech z pohledu soudobého hudebního skladatele.

17:45 – 18:30 Jazzový podvečer. Zappova myš. Připravil Pavel Dostál. V dnešním Jazzovém podvečeru pro vás otvíráme speciální vydání rozhlasového blogu posluchače jazzu. Pavel Dostál ho pojmenoval Zappova myš a složil v něm hold Mistrovi jazzového hluku Franku Zappovi. Uslyšíme například ukázky z alba Waka Jawaka, Roxy and Elsewhere, Chunga´s Revenge a One Size Fits All.

19:00 – 20:00 Čajovna Třináct hříchů Franka Zappy. Od Freak Out až po Yellow Shark, třináct zastavení v životě velkého hudebního rebela. Připravil Petr Dorůžka. I když dnešní vydání čajovny je celé věnováno jedinému umělci, žánrová pestrost mu rozhodně chybět nebude. Frank Zappa, americký kytarista, skladatel, zpěvák, hudební novátor, i rebel by se právě dnes dožil 70. let. V následující hodině si připomeneme ty nejdůležitější milníky jeho tvorby. A protože budeme postupovat chronologicky, vrátíme se na úplný začátek, do roku 1966, kdy Frank Zappa vydává dvojité LP, tedy formát na tehdejší dobu spíše ambiciózní, nežli typický: jmenuje se Freak Out; slovo freak znamená mimo jiné zrůdu, ale spojení freak out definoval Zappa jako překračování vžitých konvencí tvůrčím způsobem.

02200743.jpeg

20:00 – 21:30 Hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Mimo jiné – Lukáš Hurník: Variace na téma Franka Zappy pro sopránsaxofon, barytonsyxofon a komorní orchestr (17 min). Sólisté Pavel Fiedler (sopránový saxofon), Pateřina Pavlíková (barytonový saxofon). Řídí Vladimír Válek.

23:15 – 24:00 Hudební fórum s Josefem Třeštíkem Frank Zappa: The Perfect Stranger. – Edgar Varése: Déserts. – Frank Zappa: Duprée´s Paradise. Hrají Ensemble Intercontermporain a Chicagský symfonický orchestr, řídí Pierre Boulez. Den s Frankem Zappou uzavře Hudební fórum s Josefem Třeštíkem. Ten pořad věnoval Zappově velice vřelému vztahu k hudbě Edgara Varése, jednoho z čelních představitelů meziválečné hudební avantgardy. V 70. letech o něm Zappa dokonce napsal článek – jmenuje se Edgar Varése: Idol mého mládí. V pořadu zazní Varésova kompozici Déserts a Zappovy vykomponované, notované skladby z alba The Perfect Stranger. Uslyšíte nahrávky Chicagského symfonického orchestru a francouzského souboru Ensemble Intercontemporain pod vedením Pierra Bouleze.

13:40 – 15:00 Hudební galerie Civilization Phaze III. Výběr z posledního dvoualba Franka Zappy připravil Aleš Opekar