Dějiny světa z židovského hlediska

V sedmdesátých letech podnikl však něco neobvyklého: napsal encyklopedicky rozsáhlé dějiny čtyři tisíce let starého národa. Knihu o 450 stranách přeložili E.Adamová, E.Geissler a Š.Kovařík. Loni ji vydalo nakladatelství Argo.

Není to vědecké dílo, ale o vědecké údaje se plně opírá. Není to beletrie, ale je to napsáno jako nejlepší román. Není to životopis autora, ale klíčové okamžiky jeho života jsou vyjádřeny s vysokou emotivitou: "Nikdy nezapomenu na to, když jsem si báseň Město krveprolití přečetl poprvé. Bylo mi deset let. Cítil jsem pach požárů a zápach smrti. Myslím, že právě tehdy jsem začal pomalu chápat podivný osud Židů."

Spisovatel Chaim Potok|foto: lasierra.ed

Autor žil na rozhraní ortodoxního židovství (stal se rabínem) a moderní kultury (stal se úspěšným spisovatelem). V korejské válce začátkem padesátých let byl vojenským duchovním americké armády.

Od mládí se zamýšlel nad tím, jak je to možné, že židovský národ, Židé, stále ještě existují. Poznal a jasně vyjádřil, jaký význam má náboženská víra pro vznik a udržování národního společenství za všech okolností. Zároveň si uvědomil, jak osudově naléhavý význam má pro život národa politický režim. A byl i velmi citlivý k problémům hmotných zdrojů života - k chudobě i k bohatství, jež jsou důsledkem toho, čím a jak se lidé živí.

<!-- Dějiny židovského národa se navzájem proplétají s mnoha jinými společnostmi a národy. Chaim Potok odmítal asimilaci Židů s jinými národy, zejména ono splývání s německým národem započaté v době osvícenství. Přesto si však účast Židů v životě Velké Británie a USA pochvaloval. Neznal problematiku českožidovského hnutí, které od roku 1876 získávalo Židy, aby se asimilovali, aby se stali Čechy. Myslitel Jindřich Kohn (1874-1935) označil vznik českožidovského hnutí za průlom do německého duševního imperialismu nad židovstvem světa. Potok navštívil v roce 1996 Prahu a o asimilaci Židů se vyjádřil nově: <quote>"Myslím, že dojde k velké asimilaci, při níž se ztratí spousta Židů, a jako následek této zkušenosti vznikne úplně nový druh judaismu. Upřímně řečeno, je lepší ztrácet Židy kvůli asimilaci než kvůli pogromům."</qupote> -->

S nadšením přijal vznik státu Izrael a poznal, že Izrael je pro Židy hřejivým místem. Dodal k tomu: "Jakou cenu jsme za tuto zemi zaplatili? Sedm tisíc mrtvých v roce 1975 při suezském tažení a v Šestidenní válce v roce 1967, tři tisíce mrtvých v říjnové válce 1973, stovky mrtvých při teroristických útocích. Nabízí se nám hrozivá útěcha: všechny války nás stály méně než tři dny v Osvětimi."