Dějiny jazzu až k Lacovi Deczimu

Laco Deczi

Jazz je magická hudba vyhraněných individualit, proměňuje se od osobnosti k osobnosti a každý zde dostává šanci „zahrát sám sebe“. Někteří mají svůj originální jazyk, přesto a právě proto je možná vzájemná domluva.

Otevřené rozhovory v jazzu překonávají jakékoliv monology. Není třeba se zabývat etymologií slova jazz, přesto je zajímavé, že v africkém slangu „jass“ prapůvodně znamenal „sex“. Názor, že jazz je vlastně sublimovaný sex, zní sice svůdně, ale je to jen malý díl pravdy.

Od Charlieho Parkera chronologicky nahoru, se jazz vylil ze všech „žánrových“ břehů. Autoritativní americký časopis Down Beat v sedmdesátých letech změnil podtitul „For Jazz Music“ na „For Contempotary Music“. Svižnou nálepkou jazz, se začali ohánět ti, co k němu měli daleko.

Trumpetista Laco Deczi (1938) je v Čechách, na Moravě i ve Slezsku mediální celebritou. Svoje hvězdné hudební období startoval, když mu jeho vystoupení uváděl docent Jiří Šebánek (1930-2007); v roce 1964, spoluzakladatel bájného rozhlasového pořadu Vinárna u pavouka. Tehdy u toho byla režisérka Helena Philippová a hlavně guru českého moderního jazzu profesor Karel Velebný (1931-1989), objevitel fenoménu Jára Cimrman. Žijeme v době, kdy se na velikány po jejich odchodu obratem zapomíná. Laco Deczi, nejbližší stylový příbuzný trumpetisty Clifforda Browna (1930-1956) v muzikantské aktivitě naštěstí přežívá.