Dědečku, babičko, dětem disko elpíčko aneb Vyměním LP Karla Gotta od firmy Melodija za SP Beatles
„Je to výstava o tom, že starý desky nemusí být vždycky hezký a o snaze socialistického režimu v Československu ukočírovat, co k nám navzdory železné oponě prosakovalo ze Západu. I když bylo jasné, že se to nedá utajit, udržoval si stát monopol jako hudební vydavatel, agentura i pořadatel,“ popsal jeden z kurátorů Petr Ferenc výstavu Import / Export / Rock’n’roll.
K letošnímu výročí Sametové revoluce připravilo České muzeum hudby. Zaměřena je zejména na hudbu populárního proudu. Dnešním čtyřicátníkům připomene rodičovské sbírky elpíček. Generaci 50 + se zde vybaví atmosféra doby, ve které si utvářela životní postoje. A současným „náctiletým“ ukáže jednu z tváří československé normalizace, tedy dobu, která se těm, kdo ji nezažili, tak obtížně vysvětluje.
Byla to doba, kdy zdejší publikum často znalo západní hity jen v české verzi a teprve po revoluci překvapeně objevovalo cizojazyčný původ důvěrně známých kousků. Píseň Black Sabath A national Acrobat proměnili František Ringo Čech a Jiří Schellinger v pozdrav Hej, metro, dobrý den! S refrénem „chybička se vloudí“ žvatlavě přezpívala Eva Hurichová ústřední píseň k filmu The Neverending Story, v televizním klipu ozdobně rozložena v kavárně a pomrkávajíc tlustě namascarovanými řasami. Předělávkou Girls Just Want To Have Fun z repertoáru Cyndi Lauper vznikl Džínovej kluk. Zpívající Hana Zagorová v jupce selského stylu přijíždí traktorem na chmelnici a spolu se čtveračivě hopkající dvojicí Kotvald/ Hložek pere v neckách za vydatné pomoci prášku Azur a Biomat, neboť na product placement se tehdy ještě nehledělo.
Výstava Import / Export / Rock’n’roll vede návštěvníka v zásadě dvěma směry. Jeden ukazuje, k jaké hudbě se mohl tehdejší československý posluchač dostat oficiálně a kam mohl zbloudit, když z cesty státem schválené sešel.
Uvidíme zde desky legální popkultury s prověřenými hvězdami i novými zpěváky Intertalentu hostujícími v Sovětském svazu a dalších spřátelených zemích, produkci státních vydavatelství Supraphon a Panton a propagační materiály podniku zahraničního obchodu Artia a agentury Pragokoncert, která loajální umělce vysílala do ciziny. Na opačné straně, odkud přicházelo soustavné narušování socialistického hudebního byznysu, stál hudební samizdat, exilová nakladatelství, koncerty zakázaných kapel nebo černé burzy. Některé z těchto „závadných“ svobodných aktivit, ale také činnost komisí dozorujících nad politickou nezávadností individuální hudební činnosti zachytil v roce 1980 Petr Nikolaev ve filmu Praga caput regni, který se v rámci výstavy promítá.
Poptávka
Jakékoliv LP desky a plakáty Olympic a Smokie! Vraky bicích nástrojů všech druhů a značek. Vše o Hance Zagorové a Drupim. Kdo zajistí pravidelný odběr časopisu Bravo, Pop a Pop foto? Zn. I starší ročníky.
Nabídka
Barevná hudba bez svítidel. Vyměním LP desky firmy Melodija – Alla Pugačevová a Karel Gott – za EP Beatles (inzerent Karagod, Pavlodar, SSSR)
Zvláštní pozornost je věnovaná lidem za oponou neboli hudebním emigrantům jako byl Jan Hammer, činnosti Jazzové sekce a také úkazu s názvem Melodie. Tento hudební měsíčník na svých stránkách od začátku šedesátých let nejenže informoval o „západním“ hudebním dění, ale v rubrice Malý oznamovatel dokonce šířil nejrůznější privátní zprávy hudebních nadšenců. Čekací doba na zveřejnění inzerátu byla tři měsíce od zaplacení!
Časově je výstava ohraničena dobou reálné existence Berlínské zdi tedy lety 1961–1989. Provází ji komentované poslechy dobové hudby a lektorované prohlídky. Zvláštní program je k dispozici středoškolákům, kteří si zde můžou nahrát kazetu z gramodesky, poslechnout zvuk kazety 100 x přehrané a zkusit si, jaké klacky házela vládnoucí moc pod nohy opovážlivcům, kteří si tehdy chtěli založit garážovou kapelu. V Českém muzeu hudby bude výstava přístupná do 30. června 2020.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
